| SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd ze Smíchova v 9.20, příjezd do Králova Dvora v 10.18 hodin. Zpět - vlakem, odjezd ze Zdic v 17.21, příjezd na Smíchov v 18.20 hodin. KILOMETRY: Králův Dvůr 0, Zahořanský stratotyp 1,5, Hudlice 4,5, Hudlická skála 1, Král 3, Vraní skála 1,5, Zdice 6,5, celkem 18 km. Pro vytrvalé chodce: Hudlice - Nový Jáchymov a zpět 6 km navíc. MAPY: Křivoklátsko a Rakovnicko, Brdy a Rokycansko (edice KČT čísla 33 a 34, měřítko 1:50 000) OBČERSTVENÍ: Hudlice - hostinec, Svatá - hostinec, Zdice - nádražní restaurace. |
Nenecháme se odstrašit mohutným průmyslovým kolosem vedle kolejí a u nádraží se svěříme zelené značce. Ta nás povede podél Dibeřského potoka kolem zchátralého místního zámečku a podchodem pod dálnicí až k Zahořanskému stratotypu. Přírodní památka o rozloze půldruhého hektaru, vyhlášená před více než dvaceti lety, je známou geologickou lokalitou. V Zahořanech mineme restauraci nazvanou Zahořanský hon, která sice připomíná dílo klasika, ale otvírá až ve dvě hodiny odpoledne, a odbočíme ze značené stezky vlevo na silničku vedoucí do Hudlic. Nejprve půjdeme podél lesa, potom volnou krajinou, stále však klikatým stoupáním vzhůru. Do těchto míst už zasahuje Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko.
Hudlice, jejichž domy a kostel jsou vidět zdaleka, jsou připomínány už roku 1341. Později i tato obec proslula v literárním díle, a to ve hře Posvícení v Hudlicích, které inscenoval i loutkář Matěj Kopecký. V osmnáctém století patřila obec knížatům z Fürstenberka - Karel Egon byl majitelem hradu Křivoklátu. Především jsou však Hudlice známé - a dávají to také na velkých tabulích na vědomí - jako rodiště Josefa Jungmanna, jazykovědce, básníka a překladatele z doby národního obrození. Jeho životním dílem byl Slovník česko-německý. Památník této významné osobnosti českých dějin je v jeho rodném domku, dřevěné středočeské chalupě z roku 1718, která se nachází na levé straně pod kostelem. V objektu nechybí ani dobový nábytek a zařízení. Jungmannův pomník byl odlit v křivoklátských slévárnách roku 1873 ke stému výročí jeho narození. Památník je přístupný od 8 do 12 hodin a od 13 do 17 hodin. Za vstup zaplatí dospělí patnáct korun, děti a studenti deset.
Komu se nechce šlapat šest kilometrů navíc do Nového Jáchymova, vydá se rovnou z Hudlic po modré značce k buližníkové Hudlické skále, na níž je celkem pohodlný výstup. Odměnou mu bude skvělý rozhled do krajiny. Po sestupu ze skály nás stejná značka povede do obce Svatá. Zprvu asfaltová cesta nečekaně končí u dvou včelínů, odkud vede už jen úzká stezka dolů do strže. Tam je nutné po kládách přejít potok a vydat se prudkým stoupáním vzhůru. Svatá vznikla jako hornická osada v roce 1576. Za třicetileté války byla téměř pobořena, ale znovu ožila v souvislosti s těžbou železné rudy a vznikem huti v nedalekém Novém Jáchymově a Králově Dvoře.
Po silničce se vydáme ze Svaté vpravo a zanedlouho staneme před myslivnou Král, kde se kdysi setkali zakladatelé Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Více nám o tom prozradí pamětní deska na objektu. Tyrš proslul tím, že vytvořil tělocvičnou soustavu a tělovýchovné názvosloví, řídil první sokolský slet v roce 1882 a jako stoupenec mladočechů se aktivně účastnil politického života.
Dále bude naším průvodcem žlutá značka, která nás lesem povede pod přírodní památku Vraní skálu. Výstup na ni je poněkud namáhavý, ale nepostrádá romantiku. Tvar a barva skály napovědí, že je stavěna z buližníku. Tato hornina obsahuje křemen, chalcedon a opál a používá se jako zkušební kámen ve zlatnictví, k výrobě brusných kotoučů a také ve stavebnictví. Buližníkový pás se táhne od severozápadního okraje Prahy až na Rokycansko. Žlutá značka se u potoka pod skálou napojí na zelenou, dále pak i na modrou a přivede nás dlouhým sestupem přes malou ves Knížkovice na nádraží do Zdic.
| PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Za prvními českými knížaty |
 Rodná chalupa a památník Josefa Jungmanna v Hudlicích. (10. května 2001) |
 Snadno dostupná Hudlická skála skýtá pohled do okolí. (10. května 2001) |
 V myslivně Král ve Svaté se setkali zakladatelé Sokola. (10. května 2001) |
 Kostel ve Zdicích byl postaven v barokním stylu. (10. května 2001) |
