Franz Reznik se živil jako sedlák v tehdejším Bergersdorfu, dnes obci Kamenná na Jihlavsku. "Reznikům patřil v Kamenné největší statek," uvedla německá spisovatelka Herma Kennelová, která o životě v Bergersdorfu sepsala dokumentární román.
Právě Reznikova dcera, dnes sedmasedmdesátiletá Mitzi Grzegoreková z bavorského města Erding, už dostala oficiální zprávu, že jeden z mrtvých z louky Budínka je její otec, kterého příbuzní pohřešovali od konce druhé světové války.
Díky testům DNA teď žena ví, že Franz Reznik zemřel ve druhé polovině května 1945. "Mohu potvrdit, že u nás byla policie a přivezli podklady. Sdělili mi, že genový test je v pořádku," řekla Mitzi Grzegoreková.
Upozornila, že s manželem přišla na to, že v dokumentech je neshoda ve jméně a datu narození svého otce. "Můj otec se jmenoval Franz Reznik a narodil se 20. prosince 1883. V podkladech stojí, a už několikrát tomu tak bylo i v jiných nepolicejních zprávách, jméno Johann Reznik," řekla žena z Německa.
Johann Reznik musí být podle Mitzi Grzegorekové synem Franzova bratra a byl ročník 1908. Ten prý zemřel jinde než na Budínce.
Oficiální zprávu o výsledcích analýz DNA postupně dostávají i další příbuzní obětí.
Z Německa dorazilo jedenáct vzorků DNA
Na louce Budínka byla 19. května 1945 místními Revolučními gardami údajně zmasakrována skupina asi deseti mužů německé národnosti. Jednou z prvních zpráv o masakru byla dokumentační zpráva Fritze Hawelky. Popisovala události u Dobronína a obsahovala i jména a příjmení domnělých obětí tragické události z 19. května 1945.
Vyšetřovatel Michal Laška.
Hrob odkryli policisté spolu s archeology v srpnu 2010. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Německá strana pohřešovala u Dobronína celkem 12 občanů.
Další kosterní pozůstatky byly nalezeny loni v květnu také v dobronínské lokalitě U Viaduktu. Byly stejně jako ostatky z Budínky předmětem znaleckého zkoumání v Antropologickém ústavu v Brně a genetické analýzy v Kriminalistickém ústavu v Praze.
Kvůli ztotožnění obětí z Budínky dorazilo z Německa podle dostupných informací celkem jedenáct vzorků DNA. Pravděpodobnou totožnost jednoho z mrtvých, Aloise Neubauera, se zřejmě nepodaří potvrdit nikdy, protože se nepovedlo vypátrat jeho potomky.
Na základě provedených testů se kromě otce Mitzi Grzegorekové podařilo podle Jihlavského deníku identifikovat dalších osm mrtvých. Mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma tuto informaci nepotvrdil ani nevyvrátil. Na pokyn dozorující státní zástupkyně se k případu nevyjadřují ani kriminalisté.
O uložení ostatků chtějí příbuzní rozhodnout společně
Kromě identifikace nalezených kostí vyvstává také otázka, kde budou tyto ostatky uloženy. Mitzi Grzegoreková má nyní policii sdělit, jestli si přeje pochovat otce na hřbitově v Dobroníně, nebo jestli je chce nechat převézt do Německa.
Dobronínský rodák Johann Niebler pak podle rodiny uvažuje i o uložení ostatků v Jihlavě. "To by bylo z našeho pohledu i lepší než uložení ostatků v Dobroníně," řekl manžel Mitzi Grzegorekové Günter s tím, že Jihlava však v dopise jmenována nebyla.
Mezi možnostmi, kde by mohl být hrob, je také alternativa, že by ostatky byly ponechány na Budínce. Tam, kde stojí pietní kříž, který připomíná nález ostatků. Na louku jej umístil dobronínský občan Milan Litavský. Ve hře je i hřbitov ve Ždírci, tamní zastupitele s prosbou o uložení ostatků oslovil Johann Niebler (více zde).
Společné rozhodnutí ohledně hrobu ale chtějí příbuzní obětí z Budínky učinit až ve chvíli, kdy budou mít všichni zprávu od policie.
