Růst nominálních mezd se u největších zaměstnavatelů v regionu pohybuje převážně do tří procent a je často vázán na inflaci a hospodářské výsledky společnosti.
„Ve většině firem jsou už kolektivní smlouvy uzavřené. Minimálně jsme se snažili, aby platy šly nahoru alespoň o inflaci. Nejsme kati firem. Když víme, že na to firma nemá, domlouváme spodní hranici,“ vysvětluje Karel Šabršula z regionálního pracoviště odborové organizace KOVO ve Zlíně.
Jistotu již má například zhruba 4500 zaměstnanců otrokovického Barumu Continental. Nová kolektivní smlouva, kterou odboráři s vedením společnosti podepsali ještě před koncem loňského roku, jim garantuje růst průměrných mezd právě o inflační tři procenta.
Zaměstnanci největšího evropského závodu na výrobu pneumatik mají rovněž přislíbeno navýšení třináctého platu na 80 procent měsíční nominální mzdy a řadu změn k lepšímu zaznamenají i v sociální oblasti.
Podobným tempem porostou mzdy i ve Fatře, která vznikla v loňském roce sloučením dvou odštěpných závodů skupiny Aliachem - Fatry Napajedla a Technoplastu Chropyně. Zhruba 1800 zaměstnancům podniku vzroste průměrný plat o 2,5 procenta. Odborová organizace pro letošní rok vyjednala také zvýšení příspěvku na penzijní připojištění.
Také největší firmy na Vsetínsku chystají pro své zaměstnance v letošním roce mírné přilepšení. Tisíc šedesát pět lidí, které živí Deza ve Valašském Meziříčí, má pro letošní rok v kolektivní smlouvě zajištěno zvýšení platů o půl procenta.
„K tomu však je nutné připočíst určité mimořádné podíly, které reálně platy navýší ještě o další čtyři desetinky, takže se přiblížíme zvýšení o jedno procento,“ uvedl personální ředitel Dezy Ladislav Haiker.
Současně však nevyloučil, že platy mohou růst ještě více. „Pokud v souvislosti se vstupem republiky do struktur Evropské unie dojde k nějakým nečekaným sociálním otřesům, jsme připraveni jednat ještě o další úpravě platů, tak, aby změny naši zaměstnanci v reálných mzdách nijak negativně nepocítili,“ řekl Haiker.
O něco lépe na tom bude téměř čtrnáct set zaměstnanců výrobce barevných obrazovek v Rožnově pod Radhoštěm společnosti TCT.
Firma, která navazuje na tradici bývalého státního podniku Tesla, letos zvýší mzdy o dvě procenta. „V kolektivní smlouvě máme, že platy porostou nejméně o dvě procenta. Samozřejmě to splníme,“ konstatoval mluvčí společnosti Karel Petrželka.
Stejnou dynamiku nevykazuje mzdový růst ani podle jednotlivých odvětví. Zatímco některé strojírenské firmy, jako Tajmac- ZPS nebo kroměřížský Magneton, garantují svým zaměstnancům růst mezd minimálně v úrovni míry inflace, pracovníci Slováckých strojíren v Uherském Brodě podle nové kolektivní smlouvy přidáno nedostanou.
Ještě hůře je na tom zhruba 600 zaměstnanců skupiny Moravan. Odboráři se přou s vedením o úhradu dlužných mezd a nedaří se jim dohodnout ani na nové kolektivní smlouvě.
„Před koncem roku se nám podařilo uzavřít dohodu o prodloužení stávající smlouvy, ale jen do konce letošního února. Pokud nedojde ke změně, přestane platit mzdový předpis. To by znamenalo snížení reálných mezd,“ řekl vedoucí podnikových odborů Milan Mazel.
Mzdová vyjednávání i nadále pokračují v dalších podnicích. O růstu mezd zatím nemá jasno například 1550 zaměstnanců společnosti ON Semiconductor ČR, kde má padnout rozhodnutí až v průběhu dubna.
Jsou ale podle něj i výjimky. „Například Slovácké strojírny neměly loni nárůst mezd sjednaný, ale platy zde rostly o více jak devět procent,“ dává příklad Karel Šabršula.
