3. Muslimové = Arabové
„Tohle je názorná ukázka, jak se vzdělaní muslimové chovají k ostatním... Je to mnohonásobně reálnější ukázka jejich chování než nějaké vykonstruované články o studentkách....“ Petr Kolář v diskusi iDNES.cz ke článku informujícím o tom, že se mladý Arab na pražské olympiádě chemiků odmítl postavit vedle Izraelce.
Slova Arab a muslim bývají často zaměňovaná jako synonyma a atributy jedněch jsou automaticky přiřazovány těm druhým. Tento mýtus je do značné míry spojený s předchozím, tedy s představou, že muslimové jsou jedna homogenní skupina.
Studentka: Strach Čechů z islámu chápu, i muslimové se musí víc angažovat |
Přitom Arabové tvoří méně než čtvrtinu z celkového počtu muslimů. Není ale těžké odhadnout původ této zkratky. Arabové totiž skutečně mají v muslimském světě výsostné postavení. Zejména proto, že mluví jazykem, ve kterém byl zjevený Korán. Arabština je v tomto směru tak významná, že ji dokonce musí znát kdokoliv, kdo by chtěl studovat islámské náboženské vědy.
Arabové jsou však přesto v muslimském světě menšinou. Nejvíce muslimů totiž žije v Indonésii, Pákistánu, Indii a Bangladéši. Arabštinu většinou neovládají a vůči Arabům se dokonce často vymezují. Toto demografické rozdělení je ostatně vidět i na české muslimské populaci.
„V Česku pochází přibližně tři pětiny muslimů z turkického sunnitského prostředí (z Turecka, Balkánu, střední Asie či Kavkazu, pozn. red.). Méně než čtvrtina z arabského sunnitského prostředí, z nichž více než polovina je z afrického kontinentu,“ vysvětluje Topinka.
