Devadesát pět procent lidí si nemyje ruce správně, upozorňuje Státní zdravotní ústav. Polovina mužů nepoužívá mýdlo a až patnáct procent mužů a sedm procent žen si vůbec nemyje ruce po návštěvě toalety. Přítomnost mikrobů se přitom použitím záchodu zdvojnásobí.
Odborníci doporučují, abychom si ruce myli vždy po příchodu domů, před přípravou a konzumací jídla, po smrkání, kašlání nebo před ošetřením rány.
„Většina lidí považuje za nejkontaminovanější záchodové prkénko, ale ve skutečnosti je až několikrát špinavější počítačová myš, kterou zase několikrát předčí klávesnice. A naprostou katastrofou co do bakteriologického výskytu bývají houbičky a hadříky na nádobí a někdy i kuchyňská prkénka,“ říká hlavní hygienička nemocnic Ústeckého kraje Dana Vaculíková.
Na obyčejných a často používaných předmětech se přitom nejčastěji vyskytují viry žloutenky typu A, chřipky nebo různých respiračních onemocnění. Jsou to hlavně mince, bankovky, madla nákupních košíků nebo tlačítka zvonků, popisuje zdravotnická vzdělávací organizace Aesculap Akademie.
Čtěte také |
Infekce se šíří také při poskytování zdravotní péče – jde o osm až deset procent všech případů přenosu. „V krizových momentech, jako je návštěva zdravotnických zařízení – ať už jsme v roli pacienta nebo návštěvníka –, je nutné si ruce dezinfikovat. Ideálně při příchodu do zdravotnického zařízení a při odchodu z něj,“ doporučuje zakládající členka Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou doktorka Vilma Benešová.
Zvlášť ošetřující personál nemocnic musí dodržovat správný postup mytí rukou (viz video), aby neohrozil pacienta a nezvyšoval riziko infekce. „Instruktáž hygieny rukou pro zdravotnický personál zařazujeme pravidelně jako pevnou část programu například při školení pro chirurgy. V posledních letech pomáháme i s edukací studentů lékařských fakult,“ dodává Petra Bártová z Aesculap Akademie.
Ta také zdůrazňuje zřejmě nejproblematičtější místo při mytí. „Je to opomenutí palce. Palec nedominantní ruky je nejčastější chybou, a to i u zdravotníků,“ dodává.
