Vlastnictví atomové zbraně odporuje našim hodnotám, náboženství i doktríně, říká šéf íránské ambasády Rashid Hassanpourbaei (na snímku).

Vlastnictví atomové zbraně odporuje našim hodnotám, náboženství i doktríně, říká šéf íránské ambasády Rashid Hassanpourbaei (na snímku). | foto: Jan Zátorský, MAFRA

My a jaderné bomby? Nesmysl, říká šéf íránské ambasády

  • 130
Pokud kdokoli zaútočí na Írán a jeho jaderná zařízení, hrozí rozšíření konfliktu nejen do blízkovýchodního regionu, ale i do celého světa, varuje šéf íránské ambasády v Praze Rashid Hassanpourbaei. Zároveň ale ujišťuje, že Írán jadernou zbraň nevyvíjí.

Jasná otázka, i když tuším odpověď: usiluje nynější Írán o jadernou zbraň?
Vy i vaši čtenáři si můžete být zcela jistí, že jadernou zbraň nechceme. Vlastnictví atomové zbraně odporuje našim hodnotám, náboženství i doktríně. Stavíme se proti jejich šíření, usilujeme o jejich celosvětovou likvidaci.

Dnešní setkání prezidentů Ruska a USA týkající se omezení počtu jaderných zbraní tedy Írán vítá?
Jistě, podle nás to je důležitý krok správným směrem.

Barack Obama i jeho analytici mají za to, že nesprávným směrem vykročil Írán, když usiluje o jadernou zbraň.
Jde o čisté spekulace. Nepředložili jediný věrohodný důkaz o tom, že porušujeme mezinárodní závazky. Jen nepodložená tvrzení, konstrukce, které nedávají smysl.

Proč pak Írán obohacuje uran na vyšší hodnoty, než je nutné pro výrobu paliva do jaderných elektráren?
Toto obohacování je limitováno množstvím, získaný materiál je používán k výzkumným účelům v jednom z reaktorů.

Je to vítězství českého lidu

Šéf íránské ambasády chválí zrušení výstavby radaru

Tomu Západ nemusí věřit. A patrně neuvěří. Když navíc odmítáte nabídku Ruska na obohacování uranu v jeho zařízeních.
Zatím šlo o bilaterální jednání. Domníváme se, že musí jít o dohodu více stran. A máme při jednání podmínky, ze kterých budeme těžko ustupovat. Stále ale jednáme, nic jsme zatím nezavrhli.

Bojíte se útoku na svá jaderná zařízení? Spekuluje se o připravenosti třeba Izraele udeřit.
Čelíme nespravedlivému zacházení ze strany některých mocností i sousedů v regionu. Musíme budovat obranné kapacity, abychom se mohli bránit možným útokům ze zahraničí.

Odkud konkrétně čekáte útok?
To je zřejmé. Izrael se netají tím, že je připraven zaútočit na Írán. Chci říci, že napadení mé země by nebylo moudré, ať už by je provedl kdokoli. Konflikt by hrozil zachvátit celý blízkovýchodní region a následně i svět.

Není to tak, že Írán touží po jaderné zbrani i proto, že jí zřejmě má Izrael, byť ten to nepřiznává?
Je samozřejmé, že Izrael touto zbraní disponuje...

Jak to víte?
Nasvědčuje tomu třeba skutečnost, že se Izrael nepřipojil k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Ale existují i jiné důkazy.

Takže máte nějaké?
Byla jich snesena řada. Rozdíl ale vidíme v tom, že Írán je na rozdíl od Izraele ochoten spolupracovat s mezinárodním společenstvím. Íránská politika je v tomto ohledu velmi transparentní.

Což je opravdu věc názoru. Řada západních vlád a tajných služeb tvrdí opak. Ale zpět k mé otázce: může Írán chtít zkrotit jádro proto, že tak učinil i Izrael?
Nechceme jaderné zbraně. Říkáme, že nikdo v regionu– ani Izrael – tyto zbraně mít nemá. Již proto, že v dnešním světě nejsou zbraně, tedy i ty jaderné, jediným nástrojem moci. Naše síla je nejen v připravenosti k obraně...

Krapet mě překvapujete.
Zastáváme jasná, logická stanoviska. Spravedlivou politiku. A jistě jde také o veřejné mínění, které je nynějším světě velmi důležitým hráčem. Nyní v Teheránu pořádáme konferenci s mottem "Jaderná energie pro všechny, jaderné zbraně pro nikoho". Mimochodem, ohlásili se oficiální zástupci Číny i dalších zemí Asie. Zatím nemám informaci, že by měl přijet někdo z EU či USA.

V Teheránu proběhla řada konferencí. Třeba ta, která zpochybňovala holokaust. Nedivte se, že Západ nemá k Íránu důvěru.To zcela nechápu. Snažíme se být věrohodným partnerem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video