Rozdíl mezi dožitím vysokoškolsky vzdělaných mužů a těmi s pouze základní školou je nejvyšší mezi pětatřiceti členskými zeměmi OECD, kde je průměr zhruba sedm let. Uvádí to zpráva o zdravotním stavu obyvatel členských zemí za rok 2015 (studii v angličtině si můžete přečíst zde). U žen je rozdíl na dožití kolem pěti let, což odpovídá evropskému průměru.
Podle českých demografů se věk dožití českých mužů podle vzdělání opravdu liší. S tak obrovským rozdílem však nesouhlasí.
„Je to velmi nadhodnocené číslo,“ řekla deníku Markéta Pechholdová z Vysoké školy ekonomické, která se podílela na výzkumu na stejné téma. V něm vědci zjistili, že rozdíl v šanci na dožití mezi vysokoškoláky a muži se základním vzděláním je v tuzemsku 8,7 roku.
Výrazný rozdíl v číslech může být způsobený tím, že se v Česku neuvádí na úmrtním listu dosažené vzdělání. „V roce 2015 nebylo uvedeno v 70 procentech případů,“ uvedla pro MF DNES demografka Jitka Rychtaříková z Univerzity Karlovy.
O horších životních podmínkách českých mužů bez vzdělání ve srovnání s dalšími zeměmi OECD však nepochybuje. „Úmrtnost od roku 1990 klesá, neklesá ale rovnoměrně. U vysokoškoláků, kteří se už předtím dožívali vyššího věku, klesala rychleji,“ říká.
Věk dožití v Česku od roku 1989 neustále stoupá. U žen v průměru vzrostl ze 75 na více než 81 let, u mužů z 68 let na více než 75 let (více čtěte zde).
