„Od chvíle, co jsme se dozvěděli, že budeme mít karanténu, probírali jsme, co bychom měli uchovat pro budoucnost. Je to tak mimořádná zkušenost!“ řekla agentuře AFP Beatrice Behlenová z Londýnského muzea, které zachycuje život v britské metropoli.
Koronavirus ve světě   |
Muzeum vyzvalo obyvatele Londýna, aby mu věnovali předměty, které podle nich karanténu symbolizují.
„Může to být něco, co vám přirostlo k srdci, například vaše pantofle, které jste denně nosili,“ uvádí Beatrice Behlenová. Nebo něco, co odráží novou praxi, neboť lidé se pustili do pletení či vaření a dokonce i do šití roušek.
Muzeum tak už získalo sklenici domácí zavařeniny nebo řehtačku, která měla sloužit k co největšímu rámusu, když vždy ve čtvrtek večer obyvatelé města vzdávali čest zdravotníkům.
Podle Behlenové nejde ani tak o samotný předmět, jako spíše o to, jakou cenu má pro jeho vlastníka. „V budoucnu mám to pomůže ilustrovat, co se dělo,“ vysvětluje.
Rouška jako symbol doby
Pražské Muzeum Policie ČR zase vyzvalo, aby lidé do jeho sbírek zaslali zajímavé, vlastnoručně vyrobené roušky coby odkaz budoucím generacím.
Muzeum Policie ČR vyzývá k sběru roušek jako symbolu doby:
„Jako symbol doby si zaslouží pozornost současníků, ale i příštích generací. Rozhodli jsme se proto vytvořit jejich unikátní sbírku a expozici v Muzeu Policie České republiky,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Zuzana Pidrmanová.
Rouška zastaví koronavirus, potvrdili vědci. Laboratoří je i celé Česko |
Do projektu se může zapojit každý. Stačí zaslat zajímavou vlastnoručně zhotovenou roušku, třeba i se vzkazem policistům či konkrétnímu policistovi.
„Zapište se i vy sami do historie koronavirové krize vlastnoručně vyrobenou rouškou pro hrdiny,“ vyzývá veřejnost policejní muzeum.
Roušky je možné zasílat na adresu Muzeum Policie ČR, Ke Karlovu 453/1, 120 00, Praha 2. Dle podmínek České pošty je až do odvolání možné zasílat roušky zdarma, pokud jsou umístěné v průhledném obalu a jsou označeny nápisem „Roušky,“ připomínají policisté.
Zachycení nezachytitelného
Jak ale ukázat, co lidem v době karantény chybělo? A to jak některé produkty, tak především možnost vídat se s přáteli a rodiči.
V odpověď na výzvu další londýnské kulturní instituce, Muzea domova (Museum of the Home), jedna rodina popsala, jak před sváteční stůl umístila monitor, aby mohla v přímém přenosu sdílet velikonoční hostinu se svými blízkými.
Jiná rodina zase přestavěla svůj obývací pokoj na krejčovskou dílnu, aby mohla vyrábět ochranné kombinézy pro zdravotníky, jimž se nedostávalo potřebného vybavení.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
„Ukazuje to, jak se lidé umí přizpůsobit situaci,“ vysvětluje ředitelka muzea Sonia Solicariová. Po uzavření škol se z mnoha obývacích pokojů staly učebny, tělocvičny i kadeřnické salony.
Amarjit chápe svůj viktoriánský dům v Londýně jako palác, stal se pro ni teď vzácnějším než kdykoli dříve, protože se v něm nyní odehrává v zásadě všechno.
Alex, který žije sám v malém bytě, má zase pocit, že je zavřený ve vězení, a slyší sousedy o patro níže, jak se neustále hádají.
„Je to opravdová sbírka pocitů a emocí, fotografií a svědectví, které může být pro muzeum velmi těžké zachytit,“ komentuje příspěvky obyvatel města ředitelka Solicariová.
Podobné iniciativy se zrodily téměř všude. Ve Švédsku například stockholmské Nordiska museet shromažďuje postřehy dětí o jejich každodenním životě, o tom, co si myslí o situaci a jak si představují budoucnost.
We’re asking for your help to create a community archive about the experiences of #Somerset people during the Coronavirus emergency. Visit our website and share your stories with ushttps://t.co/EQyg4uq1wH #technologyMW #MuseumWeek https://t.co/4Mf9wni19G
Fotografie z oslavy narozenin v karanténě nebo polibek skrz sklo: Muzeum města Vídně získalo na 1 800 příspěvků ukazujících, jak pandemie narušila život obyvatel rakouské metropole.
Do galerie i v pyžamu. Virtuální prohlídky se těší pozornosti |
„Musíme zachytit tyto události, abychom za 100 let mohli vysvětlovat, co se dělo. Když to neuděláme hned, riskujeme, že se vzpomínky vytratí,“ vysvětluje v Belgii Sarah Lessirová, koordinátorka dalšího projektu nazvaného Archívy karantény. Ten zachycuje četné iniciativy, jako jsou skupiny vzájemné pomoci na facebooku nebo virtuální oslavy Prvního máje.
Složitá doba inspirovala také umělce. V Barceloně založili tři mladí publicisté účet na instagramu. Zachycuje zatím přes 900 uměleckých děl, která byla vytvořena v době pandemie.
