Je mi tedy hodně líto Kaplického plánu nové Národní knihovny. Litoval jsem, když primátor Bém v souběžném útoku s prezidentem Klausem stavbu zarazili. A zlobil jsem se, jak Bém bez okolků otočil a po volání z Hradu se stal odpůrcem plánu.
Avšak i když patřím mezi zastánce chobotnice, nikdy bych se nepodepsal pod tvrzení, že z Kaplického smrti by se měla zodpovídat ta část Čechů, jež projekt odmítala.
"Je to další postava české kultury, kterou udolala česká malost," řekl bývalý ředitel Národní knihovny Ježek. Je to další nesmysl, říkám já. Jestli je kolem jeho smrti něco českého, pak právě použití řádně ojetého klišé o "české malosti".
Samozřejmě, Vlastimil Ježek za Kaplického plán bojoval a tato podpora ho nakonec připravila o ředitelské místo: lidsky tedy chápu dlouhodobou hořkost a okamžité osobní rozrušení nad ztrátou známého architekta, které patrně za výrokem o malosti stojí. Ale podobně mluví o Kaplického úmrtí i jiní, též kolegové v práci, kterých si vážím. Zdá se tedy, že jde vskutku o hlubší pnutí mysli, rozšířenější než hláška jednoho či dvou lidí.
Podstata onoho náhledu je při bližším zkoumání asi tato: 1) Komu se nelíbila chobotnice, je po česku zápecnický, malý. 2) Tito malí, chobotnici nepřející Češi převážili, vystresovali Kaplického, a tím mohou za jeho smrt.
Proč by však měl být ten, komu se nezamlouvá chobotnice, "malý"? Pozitivní vztah ke Kaplického stavbě není zákon. Postoj k chobotnici je otázka vkusu a vkus se nedá nařídit.
Že primátor Bém chobotnici po otočce odvrhl, je projev nikoli specifické české malosti, ale bezpáteřnosti (a ta je, troufám si tvrdit, častá i mezinárodně).
A že se stavba části české společnosti nelíbí? Ano, můžeme se bavit, jestli jinde nejsou lidé na rozhodujících místech k architektuře méně konzervativní, ale je na tom Česko nejhůř? Že by Rakušané masově a s radostí schvalovali nápad postavit chobotnici kousek od císařského paláce ve Vídni, tím si nejsem jistý.
Architekt nese svou kůži na trh, stejně jako miliony dalších profesí. Odsudek díla či výrobku, byť odsudek nespravedlivý, může přijít kdekoli, v Česku i v Patagonii.
Nevím, které jiné postavy české kultury udolané "českou malostí" měl exředitel Ježek na mysli. Jistě máme v naší historii umělce zničené společensko-státní štvanicí: to však není specificky český rys, navíc se to u nás dělo za režimů málo svobodných – a to tento rozhodně není (vždyť Kaplického zastánci měli silný hlas a velký prostor). Smrt Jana Kaplického není důsledek české malosti. Je to hrozná ztráta. Je mi líto.
