Matka Marie, která vedla nadšenou kampaň za právo syna zemřít, dala sedativa do kapačky ve středu - přesně tři roky po dopravní nehodě, při níž Vincent přišel ke svým zraněním.
Lékaři v severofrancouzském městě Berck-sur-Mer ho v pátek, když upadl do kómatu, odmítli dále ošetřovat. "Lékařský tým, který se o něj celé tři roky staral, přijal společné rozhodnutí," stojí v jejich prohlášení.
Osmačtyřicetiletá matka už dříve skončila ve vazbě kvůli podezření z pokusu o vraždu, ale mohla zůstávat se synem a léčit se u psychiatra. Očekává, že se kvůli smrti Vincenta podrobí soudnímu vyšetřování.
"Při výkonu práva jednejte s co největší lidskostí a vemte v potaz utrpení matky a mladého muže," vyzval vyšetřovatele ministr spravedlnosti Dominique Perben.
Kauza Humbertových ovládla přední stránky většiny francouzských deníků a rozpoutala skomírající debatu o správnosti eutanazie.
"Ukončeme toto pokrytectví," vyzval levicový list Liberation. Podle něj nastal čas uznat, že ve výjimečných případech může být smrt z milosti ospravedlněna. "Díky Marii Humbetové tomu konečně ti s politickou mocí porozumí. A potom ji mohou poděkovat," píše deník.
Narozdíl od Francie je v okolních zemích eutanazie povolena. Za přísně stanovených podmínek se provádí v Nizozemsku a Belgii. Švýcarsko schválilo asistované sebevraždy, s nimiž smí nevyléčitelně nemocným pacientům pomáhat oprávněné organizace.
Podle britského odborného časopisu The Lancet (Skalpel) se eutanazie provádí tajně v mnoha dalších evropských zemích, když lékaři urychlení smrti před zákrokem konzultují s rodinou. Tímto způsobem umírá až 3,4 procenta lidí, odhaduje časopis.
Marie Humbertová naznačila, že život svého syna ukončí, předem v sérii rozhovorů pro média, v nichž uváděla, že jeho smrt byla "naprogramována".
Vincentova smrt přišla také v době, kdy vychází jeho kniha nazvaná "Žádám vás o právo zemřít", v níž vysvětluje, proč chce zemřít. Mladík byl schopen komunikovat a knihu napsal pomocí palce, kterým se dotýkal ruky novináře.
"Nikdy neuvidím tuto knihu, protože jsem zemřel 24. září 2000. Od toho dne nežiju. Jsem nucen žít. Jsem udržován naživu. Proč, pro koho - nevím. Jediné, co vím, je, že žiju mrtev a nikdy jsem si tuto falešnou smrt nepřál," stojí v knize.
 Bývalý hasič Vincent Humbert, který zemřel s přispěním matky, na archivním snímku ze srpna 2000 nedlouho před nehodou, při níž nevyléčitelně ochrnul, oslepl a ohluchl. |
