Muž, který mluví jen v číslech. Takový je nový český premiér

MF DNES sestavila profil statistika Jana Fischera, který sestavuje úřednickou vládu. Muž s komunistickou minulostí má rád Izrael, matematiku a dobré knihy. Snaží se o nesplnitelné: zůstat nezávislý a mít podporu politiků.

Pro české politické dravce ideální - loajální, bez politických ambic, uznávaný expert, technokrat - Jan Fischer. | foto: archiv, MF DNES

Dokážou se Václav Klaus, Mirek Topolánek a Jiří Paroubek vůbec v něčem hladce a rychle shodnout? Je to stejná pravděpodobnost, jako že se Země srazí s nějakou kometou. A vida, stalo se: shodli se na novém premiérovi Janu Fischerovi.

Ze shody Klause a spol. můžeme vyčíst jednu jeho charakteristickou vlastnost: je nekonfliktní a loajální. A především nemá politické ambice, takže ani jednoho z trojice nezastíní. Příštích šest měsíců povede vládu a pak se zase spokojeně vrátí ke svým číslům do Českého statistického úřadu.

Pro Klause, Topolánka a Paroubka je ideální. Na jedné straně je Fischer mezi ekonomy uznávaný expert. Na straně druhé je klasickým technokratem, bez vůně a zápachu.

Nemá (a ani nechce) to, co politik v mediální době potřebuje nejvíc, charizma. Když tento introvert debatuje o stavu hospodářství, drží se svého motta "kdo nemluví v číslech, neví, o čem mluví".

Jeho vystoupení jsou tak opakem show například expremiéra Miloše Zemana prokládaných blbci, tuneláři a vtipy o alkoholu. "Honza dokáže být i vtipný, i když na to nevypadá," řekla ale iDNES.cz Fischerova manželka Dana.

Matematické dětství

Jan Fischer se narodil v roce 1951 v rodině matematiků. Otec i matka statistici, takže syn snad ani nemohl jít studovat nic jiného.

vizitka premiéra

- narozen v Praze v roce 
  1951
- absolvent VŠE
  v letech 1980 až 1989
- člen KSČ
- je podruhé ženatý, má 
  tři děti
- od roku 2003 šéfem ČSÚ
- zálibou je čtení knih,
  káva

Vyrůstal mezi čísly, takže zatímco jiné děti před Vánocemi kreslily Ježíškovi, jaké dárky chtějí, on to na papír vypočítal: "Jednu košili, jednu stavebnici Merkur, dvě knihy a ještě něco. To je dohromady pět dárků."

V roce 1974, uprostřed tuhé Husákovy normalizace, absolvoval na Vysoké škole ekonomické obor statistika a ekonometrie. Mimochodem, rodinná tradice je zachována, šéfem katedry ekonomické statistiky na VŠE je dnes Fischerův syn z prvního manželství Jakub.

Vraťme se však do roku 1974. Ambiciózní mladý inženýr nastoupil do statistického úřadu. Tato instituce měla za totality jiné poslání než dnes. V zájmu strany některá čísla o hospodářství tajit, jiná falšovat a zveřejňovat hlavně tuny vytěženého uhlí a vyrobené oceli.

Fischer rychle pochopil, že bez vstupu do KSČ ho žádná kariéra nečeká. V roce 1980, v devětadvaceti letech, se stal komunistou. "Není to nic, nač bych byl pyšný. Byl jsem opakovaně vyzván a neměl jsem dost síly odmítnout," říká.

Poté si ještě dodělal postgraduální studium s titulem kandidát věd, naučil se anglicky, rusky, německy a francouzsky. A v práci začal povyšovat. Díky nesmírné snaze a rudé knížce v kapse mohl za statický úřad jezdit na Západ na odborné mezinárodní konference.

Tady se seznámil s mužem z druhé strany železné opony, který později jeho kariéru hodně ovlivnil. S Čechem Edvardem Outratou, emigrantem z roku 1968, jenž na konference jezdil jako zástupce kanadského statistického úřadu.

"Potkával jsem ho tam a už tehdy jsem ho měl za odborníka, který zná celý statistický systém," vzpomíná Outrata.

Když se po listopadu 1989 Outrata vrátil do země, stal se šéfem Českého statistického úřadu, z Fischera si udělal místopředsedu. Ten vystoupil z KSČ a dostal za úkol počítat hlasy prvních demokratických voleb. A podílel se na přeměně komunistické instituce v úřad sledující statistiku tržní ekonomiky.

Nastartovaná kariéra se zadrhla v roce 1999. Edvard Outrata v čele ČSÚ skončil a Jan Fischer očekával, že se stane jeho nástupcem. Jenže vláda jmenovala šéfkou Marii Bohatou z Národohospodářského ústavu.

Jejich soužití nemohlo fungovat, Bohatá v roce 2000 Fischera odvolala. Na tři roky si "odskočil" do privátní sféry, ale v roce 2003 se vítězoslavně vrátil jako předseda ČSÚ.

V jeho čele měl dvě kaňky. Nejprve Nejvyšší kontrolní úřad odhalil chyby v hospodaření úřadu. Při uzavírání smluv na úklid, ostrahu a stěhování sídla. Druhou bylo neoprávněné vyhození analytičky olomoucké pobočky ČSÚ, která si v rámci mimosoudního odškodnění vymohla kolem 200 tisíc korun.

Jaký tedy bude premiér? "Je odborník a dobrý státní úředník. Teď po jmenování premiérem strašlivě dbá na jedné straně na nezávislost, na straně druhé na to, aby měl podporu politiků. Tuhle vlastnost, předpokládám, už měl za komunistů," míní Edvard Outrata.

raději než sportovat zajdu do kavárny

Rozhovor s novým premiérem

Přesně před dvěma týdny byl jmenován novým českým premiérem. Na dotazy veřejnosti "kdo je to vlastně ten Jan Fischer?" však doposud nereaguje. Rozhovory zatím neposkytuje, a tak jeho názory zůstávají skryty. MF DNES odpověděl na pár otázek e-mailem.

Jaké jsou vaše záliby, koníčky?
Mám rád literaturu, i když se k ní v poslední době chovám poněkud macešsky. Šanci vzít dobrou knížku do ruky a přečíst ji mám jen o dovolené. Rád si poslechnu i klasiku. V koncertní síni, v obýváku z CD nebo v autě. Oč méně sportuji, o to raději zajdu do kavárny. Mám rád její atmosféru, setkávání s přáteli.

Proč jste se rozhodl studovat statistiku na VŠE? To vás od dětství bavila matematika?
Pocházím z rodiny statistiků. Pořekadlo o tom, že jablko nepadlo daleko od stromu, navíc neplatí jen u mne, ale také u syna z prvního manželství.

Proč jste vstoupil v 29 letech do komunistické strany? Litujete dnes?
Není to nic, nač bych byl pyšný. Byl jsem opakovaně vyzván, abych vstoupil, a neměl jsem dost síly odmítnout. Kritiku mého členství jsem ochoten přijmout od lidí, kteří se takovému tlaku dovedli vzepřít. Ale od těch, kteří takové zkušenosti nikdy vystaveni nebyli, ji neberu.

Jak snášíte komentáře, jež vás označují za "loutku" v rukou ODS a ČSSD?
Naprosto chladně. Politici se v situaci, kterou jsem nezpůsobil, dohodli, že na mne budou delegovat odpovědnost za exekutivu této země a já budu jednat v jejím zájmu. Složil jsem slib ústavě, nikoli stanovám či programům stran.

Samozřejmě se nebudu tvářit, že jmenováním nestranického premiéra tady přestala politická reprezentace existovat, ale potřebu obhajovat se a polemizovat s komentáři vytvářejícími podobná klišé opravdu nemám.

Proč vás v roce 2000 tehdejší šéfka ČSÚ Marie Bohatá propustila z úřadu? Vzájemné neshody?
Dalo by se to tak nazvat. Naše názory na vrcholové řízení Českého statistického úřadu se postupně rozešly a Marie Bohatá mne odvolala z funkce prvního místopředsedy. Využila práva, které má každý šéf: vybrat si své nejbližší spolupracovníky. Naše vztahy s Marií Bohatou jsou dnes zcela korektní a k tomu, co bylo, se nevracíme.