Policie po pondělním útoku zadržela 23letého Pákistánce, který do Německa přišel na sklonku minulého roku. Média informovala, že právě on je strůjcem teroru. Na německou kancléřku Angelu Merkelovou se snesla kritika kvůli její benevolentní přistěhovalecké politice.
Policie však po několika hodinách zadrženého Pákistánce propustila s tím, že zřejmě neútočil. Dodala, že skutečný pachatel je pravděpodobně nadále na útěku (čtěte zde).
Početná muslimská a uprchlická komunita v Německu se přesto obává, že za činy extremistů zaplatí. Obyčejní muslimové už během úterý útok odsoudili. Někteří se přímo na náměstí Breitscheidplatz modlili za oběti, uvádí server The Blaze. Na sociálních sítích se objevila celá řada snímků lidí, kteří se snaží přesvědčit německou veřejnost, že s extremisty nemají nic společného.
Obavy mají také uprchlíci. Hněv se proti nim v posledních týdnech obrací kvůli několika mediálně propíraným případům. Nejvíce pozornosti dostala vražda a znásilnění 19leté Marii Ladenburgerové.
Policie v souvislosti s tímto případem zadržela 17letého Afghánce. Před soudem stane na počátku příštího roku (více o případu zde).
Ještě ve chvíli, kdy byl hlavním podezřelým z pondělního útoku mladý Pákistánec, se o osud uprchlíků obával 36letý Akber Ali. Pochází rovněž z Pákistánu a do Německa přišel loni. „Pokud by se potvrdilo, že zabíjel Pákistánec, myslím si, že by se pro nás věci jen zhoršily,“ tvrdil. Souhlasil s ním i Muhammad Bilal, který čeká na udělení azylu v Berlíně.
Obavy pochopitelně nemají pouze pákistánští žadatelé o azyl, připomíná server Deutche Welle. Populismu ze strany pravicových uskupení se bojí uprchlíci bez rozdílu země původu.
People at #Breitscheitplatz hold a sign stating: "Terror has no religion. Berlin Muslims against terror." #BerlinAttack https://t.co/WskfwJFvHi
„Berlínské útoky mohou být politicky zneužity uskupeními jako Alternativa pro Německo, které se staví proti uprchlíkům. Obávám se, že podobné útoky proti nám poštvou také veřejnost,“ sdělil afghánský migrant Nusrat Iqbal, který žije v Dortmundu. Doufá, že Němci nebudou házet migranty do jednoho pytle s teroristy. „Za zločiny by měli být odpovědní jednotlivci,“ míní.
Změna přistěhovalecké politiky
S pohledem migrantů souhlasí i ředitel výzkumného institutu South Asia Democratic Forum Siegfried O. Wolf. „Němci přestávají uprchlíkům věřit. Určité politické strany budou na útocích sbírat body. Berlínský teror může také zažehnout útoky jednotlivců proti přistěhovalcům,“ myslí si Wolf.
Afghánský novinář působící ve Stuttgartu Ahmad Samir Bayat se domnívá, že útoky mohou změnit imigrační politiku Německa. Merkelová podle něj nemusí odolat tlaku části veřejnosti, politických oponentů i některých členů vlastní Křesťanskodemokratické unie. „Podobné útoky podpoří opozici v boji proti kancléřce a budou mít dopad na politiku otevřených dveří pro uprchlíky,“ myslí si Bayat.
Merkelová se kvůli své vstřícnosti dostává pod tlak dlouhodobě. Do Německa jen za loňský rok přicestovalo na 1,1 milionu uprchlíků. Nejvíce ze Sýrie a Afghánistánu. Pákistánci tvoří menšinu a jsou považování za takzvané ekonomické migranty.
Nezvladatelný počet žádostí o azyl se promítá na délce celého azylového řízení. Mnozí migranti čekají v uprchlických táborech mnoho měsíců i let. Zejména mladí lidé jsou podle expertů na migraci ze situace frustrovaní. Toho využívají radikální duchovní, kteří se snaží uprchlíky poštvat proti německé společnosti.
