Záměr řecké vlády postavit v Aténách mešitu vyvolal před několika lety odpor řeckých nacionalistů i nevoli pravoslavné církve. Parlament nakonec její výstavbu schválil v roce 2016 dvoutřetinovou většinou. Úřady ale vyšly vstříc místní křesťanské většině tím, že nepovolily postavení minaretu, výrazného symbolu mešity. Stavba nemá ani klasickou kupoli.
Mešita s kapacitou 350 lidí, jejíž výstavba stála v přepočtu přes 22 milionů korun, stojí na západním předměstí Atén, nedaleko uprchlického tábora. V Aténách a okolí žijí tisíce muslimských migrantů, kteří dosud používali neoficiální islámské modlitebny.
Modlit se tu muslimové začnou zřejmě až od září, až bude oficiálně jmenován imám. Informoval o tom řecký deník Kathimerini.
Ministr Gavroglu při pátečním slavnostním otevření označil tuto stavbu za „důstojné místo pro modlitby muslimů, ať už půjde o místní obyvatele, migranty či návštěvníky“ metropole. Otevření mešity se účastnili i zástupci muslimské komunity, včetně Maročana Zakího Muhammada, který se má stát místním imámem. Ten poděkoval vládě i Řekům, kteří přijali muslimy „jako řecké občany“.
Chrám Hagia Sofia by mohl být přeměněn na mešitu, prohlásil Erdogan |
Mešity v Řecku se začaly bourat či přestavovat pro jiné účely ve 30. letech 19. století, když Řekové vybojovali nezávislost na Osmanské říši.
V jedenáctimilionovém Řecku dnes žije oficiálně asi 150 000 muslimů, příslušníků turecké menšiny především v Thrákii na severovýchodě země.
V této oblasti je asi 300 mešit. V posledních letech ale dorazily do Řecka desítky tisíc migrantů z Blízkého východu a Asie, velká část z nich jsou právě muslimové.
