Právě odchod Mušarafa z čela ozbrojených sil byl klíčovým požadavkem opozice, která u nejvyššího soudu zpochybnila oprávněnost jeho kandidatury na hlavu státu. Ucházet se o křeslo prezidenta a být zároveň šéfem vojáků je totiž v Pákistánu protiústavní.
Mušaraf počátkem listopadu vyhlásil výjimečný stav, pozavíral opozičníky (které později zase pustil), umlčel nezávislá média a k nejvyššímu soudu dosadil své lidi. Tribunál pak rozhodl v jeho prospěch - všechny opoziční stížnosti zamítl. - více zde
Po slíbeném odložení uniformy tak mohl staronový šéf země složit přísahu. V podvečerním projevu pak slíbil splnit i druhou podmínku opozičníků: zrušení výjimečného stavu. "Bude odvolán 16. prosince. Volby v lednu příštího roku tak už nebudou probíhat za výjimečného stavu," řekl.
Kdyby tak neučinil, opozice v čele s expremiéry Benázír Bhuttovou a Navázem Šarífem by hlasování vypsané na 8. ledna pravděpodobně bojkotovala.
Armáda je můj život
"Jsem si jistý, že Pákistán bude se mnou jakožto civilním prezidentem silnější," prohlásil prezident po dnešní přísaze. Vrchním velitelem armády byl devět let, ale vojenskou kariéru budoval většinu svého života. Uniformu oblékl hned v osmnácti, dnes je mu 64.
"Tato armáda je můj život, má vášeň," řekl včera na velitelství v Rávalpindí nedaleko metropole Islámábádu. Vrchní velení po něm převzal loajální generál Ašfák Kajání, podle Mušarafa vynikající muž s mnoha zkušenostmi.
