Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Saddáma a pak na džihádisty. USA potvrdily použití ochuzeného uranu

  20:04aktualizováno  20:04
Americká munice z ochuzeného uranu se vrátila na Blízký východ. Stalo se tak už koncem roku 2015 při náletu na cíle v samozvaném Islámském státu v Sýrii, ale teprve nyní to USA oficiálně potvrdily. Dříve Američané tvrdili, že munici s kontroverzní pověstí proti džihádistům nepoužijí.

Bitevní letoun A-10 Thunderbolt II na základně v Bagrámu. Tyto stroje Američané použili při náletech, kdy útočili na cíle Islámského státu municí z ochuzeného uranu. | foto: Letectvo Spojených států

Ten zvuk z dálky zní, jako když se trhá papír. Foneticky se to nejčastěji přepisuje takhle: Brrrt! Brrrt!

Pokud to slyší ozbrojenci na bojišti, můžou mluvit o štěstí - znamená to, že je palba z těžkého rotačního kanonu letounu A-10, vyvinutého jako kladivo na sovětské tanky, nezasáhla. Kanón o ráži 30 milimetrů chrlí střelivo těžko představitelnou kadencí čtyř tisíc ran za minutu.

Fotogalerie

Právě letadla A-10 provedla v listopadu 2015 dva nálety zaměřené na zničení obchodu Islámského státu s ropou. Východní Sýrií se rozlehlo brrrt, brrrt - a džihádisté byli o 350 cisteren chudší. Magazínu Foreign Policy Američané nyní potvrdili, že při těchto útocích použili munici z ochuzeného uranu.

Což, jen pro pořádek, není žádný jaderný útok, jak se lze dočíst na různých alternativních webech. Uran má vysokou hustotu - a tak se hodí jak na munici, které dodává průraznost, tak na pancéřování. A může to znít paradoxně, ale i jako stínění proti radiaci.

Na džihádisty ochuzený uran netřeba, tvrdili Američané

První potvrzený americký útok municí z ochuzeného uranu od irácké války v roce 2003 přesto stojí za pozornost.

„Americká a koaliční letadla nepoužila a nepoužijí munici z ochuzeného uranu v Iráku a Sýrii,“ tvrdil koaliční mluvčí John Moore v březnu 2015. I podle Pentagonu nebylo na neobrněné cíle džihádistů těchto obzvlášť průrazných střel potřeba. Nyní ale hájí Američané volbu uranové munice proti cisternám tím, že přece jen znamenala „vyšší pravděpodobnost zničení cílů“.

Ochuzený uran

  • Kov (vedlejší produkt obohacování uranu) zbavený podstatné části radioaktivního izotopu 235U (právě ve prospěch obohaceného uranu).
  • Má zhruba 2,4x vyšší hustotu než železo. Je extrémně tvrdý, proto se používá mj. ve vojenství.
  • USA nasadily munici z ochuzeného uranu při obou válkách v Zálivu, v Bosně i při náletech na Srbsko.
  • Vojenské použití ochuzeného uranu je z pohledu mezinárodních úmluv legální, ale také eticky pochybné pro možné dlouhodobé dopady na obyvatelstvo.

Podle Foreign Policy vypálili Američané při dvou náletech na cisterny džihádistů 6 320 střel, z toho 5 265 z ochuzeného uranu. Je možné, že vozidla řídili civilisté, tedy „živé štíty“ IS. Zmíněné množství odpovídá necelému šestinásobku munice typicky nesené jedním letounem A-10.

Ochuzený uran má na Blízkém východě notně špatnou pověst.

V Iráku v roce 2003 vypálili Američané milion těchto střel, mnohé z nich v obydlených oblastech a proti neobrněným cílům. Mimochodem, nebylo to právě v souladu s vlastními americkými instrukcemi použití této munice. Iráčané od té doby přisuzují zdravotní defekty narozených dětí právě ochuzenému uranu.

Obecně respektované studie o přesném vlivu tohoto kovu na lidský organismus scházejí. Šlo by je snad udělat právě v Iráku, ale brání tomu nestabilita země. Má se za to, že kromě sporných účinků záření může velkou roli hrát i chemická toxicita prvku.

Kritici jako hlavní riziko označují vdechnutí malých částic v kontaminovaných místech, kde byla munice použita, často zplodin hoření po zásahu. Do kontaktu s toxickým kovem mohou ve válečných zónách přijít také sběrači kovů či lidé na vrakovištích.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Historik: V Rusku dnes nejde legálně téměř nic. Bez korupce ani podnikat

Ruský historik Alexej N. Kelin zastupuje v české vládní radě pro národnostní...

V dnešním Rusku se dá všechno koupit a prodat, legální cestou ale nejde téměř nic, to hned přijdou problémy, říká...

V Polsku jsou poměry jako v putinovském Rusku, prohlásil Tusk

Donald Tusk na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)

Předseda Evropské rady Donald Tusk na Twitteru tvrdě kritizoval politiku polské vládní strany Právo a spravedlnost,...

Chilské prezidentské volby vyhrál Piňera, bude ale druhé kolo

Sebastián Piňera se raduje z vítězství v prvním kole prezidentských voleb v...

Prezidentské volby v Chile vyhrál favorizovaný představitel pravice Sebastián Piňera. Nepřekročil ale padesátiprocentní...

Pravý americký dýňový koláč
Pravý americký dýňový koláč

Vyzkoušejte recept na zaručenou podzimní delikatesu.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.