„Podpisem Memoranda o porozumění k pořizování munice pro pozemní síly jsme se ve středu přidali ke dvěma desítkám zemí v tomto projektu vedeném Francií. Do budoucna nám společný postup umožní nakoupit speciální a chytrou munici rychleji a za lepší ceny,“ uvedl Metnar ze středečního jednání prostřednictvím sociálních sítí.
Možnost výhodnějších nákupů takzvané chytré a speciální munice po pozemní síly včetně tanků, dělostřelectva nebo do minometů zapadá do nové koncepce výstavby české armády pro nejbližší desetiletí.
Podpisem Memoranda o porozumění k pořizování munice pro pozemní síly jsme se dnes přidali ke dvěma desítkám zemí v tomto projektu vedeném Francií. Do budoucna nám společný postup umožní nakoupit speciální a chytrou munici rychleji a za lepší ceny. https://t.co/POEZXF7S6l
Už do roku 2025 chce ministerstvo obrany pořídit nová děla až za 4 miliardy korun, která mají nahradit samohybné houfnice Dana. Armáda chce 52 nových děl v aliančních standardech, tedy ráže 155 milimetrů. Jejich životnost má být 25 let. Měly by být schopné automatického zamíření či automatického i poloautomatického nabíjení a vystřelit minimálně čtyřikrát za minutu.
Počítá se také s nákupem 60 kusů nových samohybných minometů ráže 120 milimetrů včetně munice, interoperabilním systémem řízení palby, speciální technikou a materiálem pro řízení palebné podpory celkově až za 7,5 miliardy korun. Moderním trendem jak u děl tak u minometů je právě takzvaná chytrá munice – tedy laserem nebo satelitem naváděné projektily, které zvyšují přesnost i účinnost palby.
Armáda se chce posunout na vyšší úroveň. Zesílí, když politici necouvnou |
Společně s Českem do programu přistoupilo také Švédsko. Účast signatářům dává možnost získávat od výrobců munici díky velkým hromadným objednávkám pro více zemí najednou za podstatně výhodnější ceny. Nákupy přitom zajišťuje specializovaná agentura NATO.
Účast zároveň zvyšuje možnost sdílet zásoby munice mezi jednotlivými zeměmi. „Projekt nám umožňuje získat maximum z každého centu z našich rostoucích obranných výdajů,“ konstatoval náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.
Česko podobně před časem přistoupilo do programu pro nákupy přesně naváděné letecké munice vzduch–země pro letouny Gripen a bitevníky L-159.
Projekt vznikl v reakci na problémy, do kterých se spojenci dostali poprvé během leteckých úderů v Libyi v roce 2011. Tehdy některé země vyčerpaly rychle své zásoby munice a zjistily, že je neuvěřitelně obtížné nasadit do operace jiné vzdušné síly. Společné nákupy prakticky shodné munice pro několik zemí najednou mají takové kritické nedostatky napříště eliminovat, když umožní v případě potřeby během leteckých operací či v případě nějaké krize využívat zásoby munice navzájem.
