Mugabe deset let vyvlastňoval farmáře. Teď oni vzali dům zimbabwské vládě

Farmáři, které připravil režim Roberta Mugabeho o jejich majetek v Zimbabwe, získali první kompenzaci. Konkrétně dům v jihoafrickém Kapském Městě, jenž patřil zimbabwské vládě. Rozhodly tak úřady v JAR, kterým usnadnil cestu tamní soud. Ten vyvlastňování v Zimbabwe nedávno označil za rasistické a nelegální.

Příznivci zimbabwské vládní strany ZANU kráčejí po poli bílého farmáře. | foto: Profimedia.cz

V úterý jihoafrické úřady předaly dokumentaci o vlastnictví domu v Kapském Městě některým zimbabwským farmářům, uvedl server BBC. Nemovitost, kterou donedávna vlastnila zimbabwská vláda, má hodnotu 2,5 milionu jihoafrických randů (v přepočtu 6,4 milionu korun) a vyvlastnění farmáři ho mohou nyní prodat.

Výtěžek nicméně pokryje hlavně jejich soudní výlohy. "Díváme se na to jako na cestu, jak ukázat zimbabwské vládě, že za porušování lidských práv musí čelit důsledkům," prohlásil podle agentury AFP právní zástupce někdejších majitelů farem v Zimbabwe Willie Spies.

Zemědělec Dup Muller stojí v troskách svého statku. Ten mu byl vypálen poté, co odmítl farmu opustit. (11. srpna 2002)

Tento případ podle něj ukazuje, že je možné zavést civilní sankce vůči Mugabeho režimu. Vyvlastnění farmáři už mají vyhlédnuté další tři objekty zimbabwské vlády v JAR, které nechrání diplomatická imunita. Kromě toho by mohli požadovat i majetek státních aerolinek Air Zimbabwe.

Někdejší osvoboditel Zimbabwe od britské koloniální nadvlády Robert Mugabe začal vyvlastňovat majetek bílých Zimbabwanů v roce 2000 a rozdával ho bývalým vojákům a členům své strany ZANU-PF. K farmám se tak dostala i jeho manželka Grace (více o první dámě Zimbabwe čtěte zde).

Bylo to součástí politiky zaměřené na opětné získání úrodné půdy zabrané bělochy v dobách kolonizace, přineslo však s sebou do země bídu. Noví majitelé farem často neměli o zemědělství ponětí, sektor tak zchátral a hospodářství tím značně utrpělo. Mugabe za posledních deset let zabavil téměř všechny pozemky bělošských farmářů.

Diktátor Mugabe a bída v Zimbabwe

Dnes šestaosmdesátiletý Robert Mugabe nastoupil do čela jedné z nejbohatších zemí v Africe v roce 1987, sedm let poté, co Zimbabwe (někdejší Jižní Rhodésie) získalo nezávislost na Velké Británii. Někdejší bojovník za svobodu byl zprvu u svého lidu populární, postupně ale režim měnil na stále tužší diktaturu, až stát přivedl na pokraj katastrofy.

Nerozpakuje se před zastrašováním, vězněním a bitím opozičních politiků či vyvlastněním půdy bílých farmářů, kteří drželi ekonomiku země.

Po desetiletích jeho vlády se země potýká s 90procentní nezaměstnaností, polovina obyvatel je závislá na zahraniční potravinové pomoci a kvůli nejvyšší inflaci na světě se stal zimbabwský dolar takřka bezcenným (země loni kvůli tomu upustila od jeho používání a místo něj platí zahraničními měnami). Zemi loni zasáhla epidemie cholery, která si vyžádala tisíce životů.

Mugabe se u moci udržel i po předloňských prezidentských volbách, v jejichž prvním kole vyhrál lídr opozice a současný premiér Morgan Tsvangirai, do něhož mnozí vkládají naděje na zlepšení situace v zemi. Tsvangirai kvůli diktátorově nátlaku a pronásledování ale druhé kolo bojkotoval.

Po měsících složitého vyjednávání se s Mugabem domluvil na společné vládě a loni v lednu usedl do premiérského křesla. Jejich spolupráce je ale složitá a politická krize pokračuje. Politici se dosud nebyli schopni dohodnout na politických reformách, které by vydláždily cestu pro nové volby.