Mstitelé z delty Nigeru kráčejí ve stopách milic MEND (na snímku z roku 2007),...

Mstitelé z delty Nigeru kráčejí ve stopách milic MEND (na snímku z roku 2007), které svého času ochromily nigerijskou ropnou produkci. Na rozdíl od nich však odmítají s vládou jednat. | foto: Profimedia.cz

Cenu ropy tlačí vzhůru sabotéři z bažin, v deltě Nigeru útočí na těžaře

  • 164
Říkají si „Mstitelé z delty Nigeru“ a od února se jim podařilo připravit nigerijskou státní pokladnu o desítky milionů dolarů. Skupina sabotérů, která útočí na ropovody a ropné plošiny na jihu Nigérie, ovlivňuje i ceny ropy na světových trzích.

Poprvé zaútočili Niger Delta Avengers (Mstitelé z delty Nigeru) letos v únoru, kdy pod vodou poškodili ropnou plošinu společnosti Shell u pobřežního města Forcado. Od té doby útočí téměř každý týden. Za čtyři měsíce se jim podařilo srazit nigerijskou produkci ropy z 2,2 milionu barelů denně na 1,4 milionu barelů.

Časopis Newsweek připomíná, že různé ozbrojené skupiny napadaly ropnou infrastrukturu na jihu Nigérie už dříve. Některé navrtávaly potrubí a odčerpávaly ropu, jiné unášely zahraniční pracovníky a dožadovaly se výkupného. Mstitelům však jde především o politickou akci. „Tentokrát je to jiné. Tihle hoši nechtějí krást suroviny. Když odpálí ropovod, hned utečou. Chtějí jen ničit,“ míní Dolapo Oni, analytik zabývající se ropným průmyslem z banky Ecobank.

Vláda proti Mstitelům povolala i část jednotek, které na severu země bojují s islamistickými teroristy z Boko Haram. Vojáci se mají pokusit v hustých mangrovníkových lesích vystopovat tábory sabotérů a zničit je. „Armáda dělá, co je v jejích silách,“ ujistil reportéra listu Wall Street Journal mluvčí nigerijského ministerstva obrany Rabe Abubakar.

Vojáci však zatím žádný velký úspěch nezaznamenali. Když sabotéři v květnu pohrozili útokem na zařízení společnosti Chevron, armáda v bažinách hlídkovala tři dny. Mstitelé mezitím vyhodili do vzduchu jiné dva ropovody. „Věděli přesně, kde zaútočit a kdy. Nebylo nic, co bychom mohli dělat,“ krčí rameny analytik Dolapo Oni.

Vláda je ochotná vyjednávat, ale nemá s kým

Útoky v posledních týdnech ještě zesílily. Mstitelé naposledy udeřili tento pátek, kdy vyhodili do povětří ropovod italské společnosti Agip Eni ve státě Bayelsa. O dva dny dříve u města Warri napadli ropnou plošinu společnosti Chevron, minulý pátek poničili ropovody společnosti Shell a Agip Eni.

Bojůvka z bažin hýbe světovým trhem s ropou. Barel ropy podražil na více než 50 dolarů, čímž se vrátil na úroveň z loňského listopadu. V prvním čtvrtletí tohoto roku se denně na celém světě vyprodukovalo téměř 97 milionů barelů ropy, přičemž nabídka převyšovala poptávku o 1,4 milionu. Chybějící nigerijská ropa tak dnes vyrovnává přebytek, který celou zimu tlačil ceny dolů.

Nigérie kvůli sabotážím vyklidila pozici největšího afrického producenta ropy (nahradila ji Angola) a ekonomika země vykazuje příznaky prohlubující se krize. Ropné příjmy totiž představují dvě třetiny peněz proudících do státní poklady. Jen v květnu stát kvůli výpadkům těžby přišel o sto milionů dolarů. „Ekonomika nyní míří nevyhnutelně do recese,“ řekl guvernér centrální banky Goodwin Emefiele.

Vzpomínky na Biafru

Akce Mstitelů dávají vzpomenout na občanskou válkou, která zachvátila Nigérii na konci 60. let. Tehdy se kmeny z delty Nigeru pokusily odtrhnout od Nigérie a vytvořit vlastní stát Biafra. Válka, která trvala od roku 1967 do roku 1970, si vyžádala přes milion lidských životů.

Stoupenci myšlenky nezávislého státu Biafra se v posledních měsících začínají opět ozývat a akcím Mstitelů vyjádřili podporu. Vůdce hnutí za vytvoření nezávislé Biafry Nnamdi Kanu byl loni v říjnu zatčen a čeká ho proces za velezradu. Na konci května při manifestacích jeho stoupenců zahynulo deset lidí.

zdroj: ČTK

Vláda by proto chtěla s útočníky vyjednávat, Mstitelé jí však jen hrozí dalšími útoky a požadují, aby předala kontrolu nad ropnou produkcí místním úřadům. Chtějí také, aby obyvatelé delty Nigeru dostávali větší díl z ropných příjmů.

„Pro mezinárodní i místní ropné společnosti to bude krvavé. Vaše zařízení i zaměstnanci ponesou tíhu našeho hněvu,“ vzkázali na internetu a slíbili, že „ropná produkce Nigérie se bude rovnat nule“. Ve čtvrtek ukázali, že součástí jejich ideologie jsou i separatistické touhy. “Svět by neměl čekat na to, až se vydáme súdánskou cestou,“ poukázali na případ Jižního Súdánu, který získal nezávislost v roce 2011.

Tento týden vyzval sabotéry k dialogu znovu ministr ropného průmyslu Nigérie Emmanuel Ibe Kachikiwu. „Chci apelovat na ozbrojence, aby složili zbraně a jednali s vládou,“ uvedl v pondělí. Militanti však se zástupci vlády jednat nehodlají. „Nevyjednáváme s žádnými úřady,“ vzkázali skrze svůj účet na Twitteru.

Konec amnestie

Největší vlnu útoků na ropnou infrastrukturu zažila Nigérie v letech 2008 a 2009, kdy se její ropná produkce propadla z 2,5 milionu barelů denně až na 1,8 milionu. Za útoky tehdy stála skupina zvaná Hnutí za zrovnoprávnění nigerijské delty (MEND), která stejně jako Mstitelé požadovala, aby vláda do regionu posílala větší díl ropných příjmů.

Vláda tehdy přišla s velmi jednoduchým řešením, připomíná web The Financial Times. Bojovníkům MEND v rámci amnestie přiznala měsíční platby za dodržování míru a velitelé získali lukrativní vládní kontrakty na „zajištění bezpečnosti“ ropovodů. Dohodu tehdy uzavřelo na 26 tisíc ozbrojenců.

Současný prezident Muhammad Buhari však rozpočet na platby pro bývalé vzbouřence seškrtal a kontrakty s veliteli v rámci protikorupčního boje zrušil. Ozbrojené skupiny útočící na ropnou infrastrukturu chce potřít vojenskou silou.

Buhari je někdejší vojenský diktátor a do čela země se vrátil loni na jaře, kdy ovládl nejsvobodnější volby v dějinách Nigérie. V ropném regionu však nikdy populární nebyl. Zatímco v celostátním součtu získal 54 procent hlasů, ve státech kolem delty Nigeru pro něj hlasovalo jen 13 procent voličů. A jeho poslední kroky mu nejspíše mnoho příznivců nepřidělaly.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video