Vedoucí lékař iktového centra sokolovské nemocnice Aleš Novák ukazuje jedno z...

Vedoucí lékař iktového centra sokolovské nemocnice Aleš Novák ukazuje jedno z lůžek pro pacienty s mozkovou příhodou. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Mrtvici ročně podlehne deset tisíc Čechů. Dle lékařů podceňují prevenci

  • 8
Mrtvici v Česku ročně prodělá až čtyřicet tisíc lidí. Každý čtvrtý ji navíc podlehne. Včasná diagnóza a prevence však toto číslo může výrazně snížit. Na rizika spojená s mozkovou příhodou, celosvětově třetí nejčastější příčinu smrti, upozorňuje Světový den mrtvice, který připadá právě na čtvrtek.

Jan Dohnálek mozkovou mrtvici (odborně cévní mozkovou příhodu neboli iktus) prodělal před víc než deseti lety. „Celý život jsem se cítil naprosto zdravě, nepociťoval jsem žádné příznaky. Stačili ale dvě vteřiny a ocitl jsem se v kómatu,“ vyprávěl Dohnálek.

Cévní mozková příhoda (CMP)

Cévní mozková příhoda (CMP) je nejčastěji způsobena nedokrvením části mozku kvůli uzavření některé z mozkových tepen. Taková mozková příhoda se nazývá ischemická. Dalším typem pak může být příhoda hemoragická, kterou způsobí krvácení do mozku. Oba typy mozkové příhody pak mají za následek poškození mozkové tkáně, což může vést k úmrtí nebo trvalému postižení.

Příznaky se projevují zejména jako slabost, pokles ruky nebo nohy na jedné polovině těla, pokles ústního koutku, potíže s řečí nebo porozuměním, uvádí web Protimrtvici.cz.

Z bezvědomí se probudil až po měsíci. „Neuměl jsem se hnout, mluvit, psát, číst. Přemýšlel jsem o konci. Říkal jsem si, že takového nemohoucího člověka přece doma manželka nemůže mít,“ popisoval své prvotní pocity. Nicméně poté se mu podařilo pohnout prsty. „V tu chvíli jsem si řekl, že začnu bojovat,“ prozradil Dohnálek. Ze stavu, který se jevil jako bezvýchodný, se dostal; začal opět chodit i mluvit, vrátil se do normálního života.

Po zkušenosti s mrtvicí se také rozhodl pomáhat lidem, které potkal podobný osud. V roce 2007, pět let po své mozkové příhodě, proto založil společnost ICTUS. Jejím účelem je zejména pomoci lidem postiženým cévní mozkovou příhodou vrátit se do plnohodnotného života. „Naučíme lidi znovu chodit ven, mezi ostatní. Nechceme, aby postižení zůstávali doma a styděli se vyjít,“ vysvětluje Dohnálek cíl svého projektu.

Důležitá je prevence a včasná diagnóza

Lékaři se shodují především na tom, že by se o cévní mozkové příhodě mělo více mluvit. A to zejména o jejích příznacích a prevenci. Příčin mozkové mrtvice může být více. Její riziko zvyšuje například cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, inaktivita či kouření. Její nejčastější příčinou je však takzvaná fibrilace síní. Tedy jev, při kterém je srdeční a tepová frekvence nepravidelná.

„Když si zdravý člověk změří frekvenci svého tepu nebo tlukot srdce, nalezne v něm železnou pravidelnost. Pokud však zjistíte, že je váš tep nebo tlukot srdce nepravidelný, měli byste okamžitě vyhledat lékaře,“ upozornil předseda České společnosti pro aterosklerózu ČLS JEP Michal Vrablík. „V takovém případě je totiž velice pravděpodobné, že trpíte fibrilací síní,“ dodal.

To má pak za následek vznik krevních sraženin v srdci. Ty se z něj následně mohou uvolnit a dostat se do krevního oběhu. Tím může sraženina doputovat až do mozku, kde ucpe cévu. Fibrilaci síní však lze včas diagnostikovat. Základem jsou především pravidelné preventivní prohlídky.

Třetí nejčastější příčina úmrtí

Cévní mozková příhoda je celosvětově třetí nejčastější příčinou smrti. Každoročně ji dostane téměř čtyřicet tisíc Čechů a z toho jich víc než čtvrtina podlehne.

„Pokud nás příhoda postihne, je velice důležité pacienta co nejrychleji převést na jedno ze specializovaných center. Těch v Česku máme 32 takzvaných komplexních a třináct iktových,“ prozradil primář neurologie v Jihlavě Ondřej Škoda.

Nicméně i přes výše zmíněná čísla jsou v této oblasti vidět patrné úspěchy. V posledních letech totiž úmrtnost klesla o celých šedesát procent. Dalším cílem nejen českých lékařů je výrazně snížit také počet následných postižení. Téměř třetina lidí, kteří mrtvici prodělají, je totiž trvale nesoběstačných.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video