„Další známé mrazové kotliny v Jizerských horách byly jen o málo méně chladné: Jizerka -19,8 °C. Na Luční boudě v Krkonoších bylo -18,5 °C, na Lysé hoře v Beskydech bylo -16,0 °C a výborná dohlednost, díky které byly vidět i vzdálené Vysoké Tatry,“ uvedl mluvčíČeského hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák.
Mrazivo však nebylo jen na horách. Mnohé stanice ve středních nadmořských výškách ráno ukazovaly minimální teplotu - 10 až - 18 °C. V nížinách klesla ranní teplota na -4 až -10 °C. Nejtepleji pak bylo na jihovýchodní Moravě s teplotami kolem - 4 až - 6 °C.
„Ochlazující účinek má také vítr, který může navodit takzvanou pocitovou teplotu až o zdánlivých deset stupňů Celsia nižší, závisí to na vlhkosti vzduchu a rychlosti větru,“ upozornil mluvčí Dvořák.
Sobotní ráno na Lysé hoře.
Ochlazení oproti předchozímu dni bylo v průměru asi o deset stupňů. Například v Praze bylo v pátek kolem jednoho stupně a sobotu ráno osm stupňů pod bodem mrazu. Zdaleka tak nedosahovalo rozdílu, který nastal poslední den roku 1978. „Tehdy se během silvestrovské noci ochladilo o třicet stupňů. Večer, když lidé začínali slavit bylo nějakých osm, deset stupňů nad nulou a druhý den bylo i dvacet pět stupňů pod nulou,“ vzpomínal mluvčí ČHMÚ.
Extrémně nízké teploty trvaly tehdy i další dny v roce 1979. Na mnoha místech v republice se zhroutilo centrální vytápění, praskaly vodovodní řady, školy vyhlásily „uhelné“ prázdniny, přestala hrát i mnohá divadla a zavřena zůstala většina výstavních síní. Energetická krize se pak stala podnětem pro zavedení letního času 1. dubna.
Meteorologové očekávají další ochlazování i v následujících dnech, přičemž nejchladněji má být na konci tohoto a začátkem příštího roku. Ochlazování má však být postupné, nikoli prudká změna. Pro následující noc očekává předpověď nejen chladno, ale v jižní polovině území i slabé sněžení.
