Je to část telefonického rozhovoru mezi kmotrem podsvětí Františkem Mrázkem a jeho pobočníkem Igorem Šafrankem.
Odposlech je součástí policejního spisu Krakatice, v němž sbírali policisté informace o propojení podsvětí, byznysu a politiky. Pro upřesnění: Téčko byla přezdívka tehdejšího šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého. A trojka je označení tří milionů korun.
Vodník a ti další
Policie nikdy nedokázala zjistit, zda Tlustý peníze od Mrázka skutečně dostal. Kmotr podsvětí dokázal přes kontakty v politice a bezpečnostních službách vyšetřování torpédovat. "Přísahám na smrt dcery, že jsem si nic nevzal," tvrdí sám Tlustý.
Odposlechy, které zveřejnila MF DNES, však ukázaly minimálně to, že vlivný poslanec představoval pro šéfa mafie důležitý zdroj informací (byť on sám tvrdí, že nevědomě).
S Mrázkovými lidmi se stýkali a volali si i další významní politici. Třeba "Íčko", tedy současný ministr vnitra Ivan Langer. Ten lobboval za projekt Mrázkova obchodního partnera. Nebo "Vodník" - Miroslav Šlouf, někdejší šéf kabinetu premiéra Miloše Zemana z ČSSD.
Výše uvedené informace se už v médiích neobjeví. "Policejní odposlechy mají sloužit jen k účelům, pro které byly použity. Tedy pro vyšetřování a k prokázání viny pachatele," tvrdí autor novely Marek Benda.
Potíž je v tom, že například odposlechy z Krakatice se nikdy k soudu nedostaly. "Policie a tajné služby to možná chtěly řešit, ale byly umlčeny či zastrašeny. A ten stav trvá dodnes," přiznal loni premiér Mirek Topolánek.
Nebýt úniku odposlechů do médií, veřejnost by se nikdy nedozvěděla o vazbách Mrázka na politiky. Paradoxní však je, že Topolánek o pár měsíců později hlasoval pro zákaz zveřejňování odposlechů. Stejně jako jeho stranický kolega, ministr Langer, který je sám aktérem Krakatice.
"Je důležité, že teď máme arbitra, který rozhodne, zda je zveřejnění odposlechů ve veřejném zájmu. Doposud to posuzovali novináři, teď to přísluší soudu," pochvaluje si Langer. Pro zákon je i Miloš Zeman, za jehož premiérských časů chodil Mrázek přímo na Úřad vlády za Miroslavem Šloufem.
Šlouf by trestal policii
Naopak další aktéři Krakatice, třeba Miroslav Šlouf či Tlustý, by proti zveřejnění odposlechů nic neměli. "Jediné, co mi vadí, je, že byly zveřejněny jen části odposlechů. Je nutné, aby se na veřejnost dostal celý spis. Dosvědčuje to mou nevinu," tvrdí Tlustý.
Když se o "náhubku pro novináře" hlasovalo, odešel z jednacího sálu. Prý se cítil "podjatý". "Je to hloupý a nefunkční pokus, jak něco omezit," dodal Tlustý.
Podle Šloufa by se sice nemělo stát, aby přepisy telefonických hovorů unikaly do médií, ovšem trestat za to novináře je nesmysl.
"Postihováni musí být ti, kteří informace ze spisů vynášejí, tedy s velkou pravděpodobností samotní policisté a státní zástupci. A s nimi i ti, jimž odposlechy z trezoru unikly," tvrdí a dodává: "Já bych asi s dalším zveřejněním Krakatice neměl problém."
Pozoruhodné je, že pro nový zákon hlasovala i řada sociálních demokratů, kteří často vyzývají ke kompletnímu zveřejnění Krakatice. Hodí se jim to totiž v boji proti ministru Langerovi z ODS.
Proti zákonu protestovaly novinářské organizace v Česku i zahraničí. Tvrdí, že omezuje svobodu slova. Poslední možností, jak novelu zastavit, je Ústavní soud. Stížnost může podat skupina nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů. Někteří senátoři už sbírají potřebné hlasy.
íčko a téčkoPolicie léta mapovala aktivity kmotra podsvětí Františka Mrázka. Při odposlouchávání odhalila, jak využíval politiky. Poslance Tlustého V roce 2000 volal Mrázek svému pobočníkovi, lobbistovi Igoru Šafrankovi. Ministra Langera Realitní magnát Luděk Sekyra, který s Mrázkem usiloval o koupi podniku IPS, si volal s tehdejším poslancem Ivanem Langerem (Íčko). |
