|
Mozaika Posledního soudu |
|
1370-71 Sestavování mozaiky objednané Karlem IV. nejspíš u italských mistrů |
Ona i její kolegové museli všechny kostky jednotlivě čistit stovky hodin proudem jemně drceného skla. Vrcholné, pozlacené dílo středověku zdobí ve své původní kráse jižní fasádu neboli Zlatou bránu katedrály již téměř rok.
Teprve v těchto dnech však celý tým oslavuje první opravdu velké vítězství - po roce detailního monitorování celé obnovené mozaiky její povrch zatím nevykazuje sebemenší změnu.
"Když člověk pracuje tak dlouho na takovém význačném díle, cítí se být s jeho tvůrci doslova spojen," svěřuje se restaurátorka. Mám dojem, že jim teď opravdu rozumím," dodává.
Její práce na mozaice, která je historiky umění hodnocena jako nejvýznamnější monumentální středověká mozaika na sever od Alp, nicméně ani zdaleka nekončí. V pětiletém cyklu bude nadále skupina vědců a restaurátorů pracovat na údržbě ochranného laku a na vývoji nového lakového systému, který tento klenot mezi českými památkami ochrání od případné koroze a takzvaného slepnutí neboli zakalování barevných skel.
Postupné zakalování a následná nezřetelnost provázejí mozaiku od roku 1371, kdy byla na popud Karla IV. vytvořena. Na vině je jednak nekvalitně tavené sklo českých sklářů, z nichž byla zhotovena, jednak nečistoty pražského ovzduší a později i kyselé deště. Všechny restaurátorské zásahy v minulosti tak sice očistily zhruba tři sta tisíc kostiček mozaiky, korozi a vytvoření neprůhledné krusty na sklech však zabránit nedokázaly.
"Na konci minulého století řešili restaurátoři otázku přežití mozaiky," popisuje Nečásková zlomový okamžik šesti set let historie památky. "Podložní omítky se téměř totálně rozklížily a po každém dešti bylo u katedrály možné najít vypadlé kostičky," říká.
Restaurátoři tehdy celý obraz sejmuli, očistili a v roce 1910 znovu osadili. Další velkou opravu pak mozaika Posledního soudu podstoupila na počátku šedesátých let. Ani tehdy se však korozi oddálit nepodařilo.
Nynější obnova obrazu Posledního soudu, na níž spolupracoval s českými restaurátory a vědci americký Gettyho konzervátorský ústav, se tak soustředila především na kvalitní konzervaci mozaiky. "Byli jsme rozhodnuti nezačít s čištěním dříve, nežli najdeme vhodnou technologii konzervování. Její výzkum nakonec trval šest let," říká restaurátorka. Pro konzervaci skleněných kostek byla vybrána technologie speciálního japonského gelu.
Nynější výsledky po roce detailního monitorování zatím nevykazují sebemenší změny povrchu mozaiky. "Naměřili jsme nejdříve 0,3 procenta odchylky. Pak jsme však povrch omyli destilovanou vodou a změna byla na nule," popisuje napjaté chvíle při vyhodnocování prvních výsledků Dusan Stulik z Gettyho konzervátorského ústavu.
 Pohled na jižní fasádu svatovítské katedrály s mozaikou Posledního soudu. |
 Celkový pohled na mozaiku Posledního soudu. |
 Kristus s mandorlou (božská svatozář mandlového tvaru). |
 Čeští svatí klečící pod obrazem Krista. |
 Celkový pohled na zrestaurovanou mozaiku Posledního soudu umístěnou na jižní venkovní stěně katedrály Sv. Víta na Pražském hradě. |
 Motiv anděla z mozaiky Posledního soudu. |
 Střední panel mozaiky - Kristus se svatozáří a šest klečících českých svatých. |
