Útok se podle agentury Reuters odehrál nedaleko univerzity Allameha Tabataího v íránském hlavním městě Teheránu. Kromě jaderného vědce, kterého polostátní íránská agentura identifikovala jako dvaatřicetiletého Mustafu Ahmádího Rošana, byli v autě ještě dva lidé. Oba jsou zranění. Jeden kolemjdoucí přišel při výbuchu o život.
"Bomba byla magnetická a stejná jako ty, které byly použity při vraždách dalších vědců. Je to práce sionistů (Izraelců)," prohlásil zástupce guvernéra Teheránu Safaralí Baratlú. Svědci popsali, že na motorce přijeli dva lidé a umístili bombu na stranu auta. Nálož vybuchla krátce poté, co motocyklisté odjeli.
Útoky na vědceListopad 2010 - Motorkáři zabili Madžída Šahriárího, profesora Fakulty jaderného inženýrství Univerzity Šahída Beheštího. Na jeho auto umístili bombu. Ve stejný den zaútočili na současného šéfa Organizace pro jadernou energii Íránu Ferejdúna Abbásího Daváního, ten útok přežil. |
Mustafa Ahmádí Rošan byl profesor chemie, který zároveň působil jako jeden z šéfů jaderného střediska Natanz v íránském Isfahánu, píše agentura AP s tím, že Rošan tam měl na starost nákup a zásobování střediska. Fars píše, že dohlížel na obohacování uranu. Natanz je jedním z hlavních íránských jaderných zařízení, s obohacováním uranu v něm Íránci začali v dubnu roku 2006.
Útok připomněl podobné atentáty, které se v Teheránu odehrály v posledních letech a jejichž terčem byli jaderní vědci. Hned dvě bomby vybuchly během jediného dne v Teheránu v listopadu 2010, jednoho jaderného vědce zabily, druhého zranily (více o tehdejších atentátech čtěte zde).
Írán z nich obvinil Izrael a Spojené státy s tím, že se snažily zlikvidovat klíčové postavy nukleárního programu. Washington jakoukoliv americkou účast na atentátu odmítl. Židovský stát obvinění Teheránu nijak nekomentuje.
Vztahy se kvůli jádru ještě více vyostřují
Íránský jaderný program je příčinou dlouholetého mezinárodního diplomatického sporu, který se v poslední době ještě více vyostřuje. Írán trvá na tom, že mu jde výhradně o mírové využití jádra, což ale mezinárodní inspekce jeho provozů nepotvrdily, a Západ je přesvědčen, že režim vyvíjí jadernou zbraň.
Írán kvůli tomu čelí sankcím a Západ v čele s USA se snaží k novým a přísnějším sankcím přimět i Čínu a Rusko, které se obvykle zdráhají. Moskva nicméně tento týden uvedla, že je znepokojena rozhodnutím Íránu zahájit obohacování uranu v dalším zařízení.
Obohacování uranuObohacený uran je zapotřebí jak k výrobě paliva pro jaderné elektrárny, tak k výrobě nukleárních zbraní. Pro provoz elektráren, tedy pro výrobu palivových tyčí, stačí asi tříprocentní koncentrace izotopu U 235. Pro atomovou bombu je zapotřebí podstatně vyšší obohacení - mezi 90 až 93 procenty. Obohacovací postup je v obou případech v zásadě stejný. Zdroj: ČTK |
V neděli totiž Teherán oznámil spuštění zdokonalené centrifugy pro obohacování izotopu uranu v přísně střeženém skalním komplexu Fardo poblíž města Kom, což až doposud popíral. V pondělí zprávu potvrdila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii s tím, že Írán zvyšuje koncentraci izotopu U 235 až na 20 procent.
Krok Teheránu mezi prvními odsoudil například Washington, podle něhož jím Írán ještě více porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Hrozba nových sankcí, které by měly na Írán tvrdý dopad, přiměla Teherán k výhrůžkám, že uzavře strategický Hormuzský průliv, kterým proplouvají tankery s ropou ze zemí Perského zálivu. USA a Británie daly najevo, že uzavření průlivu jsou s to zabránit silou.
Agentura Reuters v souvislosti se středečním útokem na vědce spojeného s jaderným programem připomněla úterní prohlášení izraelského generála Bennyho Gantze, který se prý při jednání za zavřenými dveřmi v parlamentu nechal slyšet, že Írán by se měl v roce 2012 připravit na více "nepřirozených" událostí. Mnozí analytici jeho slova interpretovali jako narážku na předešlé sabotáže, píše Reuters. Izrael na konci loňského roku kvůli jadernému programu Teheránu také nevyloučil možný útok na nukleární zařízení Íránu.
