Halevy podle něj informoval vedení aliance, že se Írán snaží vyvinout balistickou střelu schopnou zasáhnout Evropu, stejně jako jaderné a nekonvenční zbraně.
Mossad má údajně k dispozici "dílčí důkazy" toho, že se Irák znovu pustil do výroby plynu VX a možná i bacilu sněti slezinné.
Izrael podle náčelníka Mossadu pozorně sleduje i pokusy Sýrie o nákup severokorejských raket typu SCUD-B a SCUD-C a o výrobu plynu sarin a VX. Za pomoci Severní Koreje údajně vyvíjí balistické rakety dlouhého doletu také Libye.
Halevy kromě toho v Bruselu poukázal i na tradičně dobré vztahy předsedy palestinské správy Jásira Arafata s iráckým prezidentem Saddámem Husajnem. Vyjádřil také obavu, že rychlý početní růst a sílící vliv muslimských komunit na jejich územích představují pro členské země NATO "ohromnou hrozbu".
Obavy z irácké hrozby nedávno tlumočil velvyslancům členských zemí NATO i náměstek amerického ministra zahraničí Richard Armitage v Bruselu. Po schůzce uvedl, že předmětem debaty byla zejména "vůle Iráku získat zbraně hromadného ničení."
"Byly to důvěrné informace. Obecně lze uvést, že se diskuse týkala aktivit iráckého režimu, jejichž cílem je získat zbraně hromadného ničení," podotkl Armitage.
Na otázku, zda se hovořilo o možné operaci proti Iráku, odpověděl záporně.
Odmítání Bagdádu vpustit znovu do země zbrojní inspektory považují USA za možný důvod pro vojenskou operaci proti Iráku a pro svržení režimu prezidenta Saddáma Husajna, který obviňují, že se snaží vyvíjet zbraně hromadného ničení. Mezinárodní zbrojní inspektoři nejsou v Iráku od prosince roku 1998.
- pátek 28. června 2002
- 7
