Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV letošní přehlídce v Moskvě se oproti té loňské nic nezměnilo. Po Rudém náměstí pochodovalo 13 600 mužů a žen, upozornil už před zahájením přehlídky vojenský a bezpečností analytik Lukáš Visingr. Nad Moskvou mělo prolétnout 74 vojenských letounů a vrtulníků, nakonec ale letecká část byla kvůli nepřízni počasí zrušena.
K vidění byli především příslušníci vybraných vojenských útvarů a posluchači některých vojenských učilišť a univerzit. Kromě vojáků v užším smyslu se zúčastnili také mimo jiné pohraničníci, polovojenská Národní garda (Rosgvardija) nebo členové vlasteneckého mládežnického hnutí Junarmija. Vůbec poprvé na přehlídce pochodovali posluchači Moskevské univerzity ministerstva vnitra, založené v roce 2002.
Mezi vozidly se podle Visingra představily tři nové typy. Vrchní velitelé už nejeli ve starých přehlídkových kabrioletech ZIL v sovětském stylu, nýbrž v úplně nových luxusních vozech Aurus Senat. Oproti původnímu plánu se nicméně neobjevily terénní automobily VIS-29467, což je v zásadě vojenská úprava známého vozidla Lada Niva, a rychlé útočné ‚buginy‘ pro speciální jednotky Čaborz M-3, které se vyrábějí v Čečensku.
Nové ruční zbraně pořád vycházejí z kalašnikovů
K vidění byly rovněž tři nové typy ručních zbraní, ačkoli je příznačné, že pořád jde o deriváty legendárního automatu principu Kalašnikov, upozornil Visingr. Nejméně jeden útvar výsadkářů pochodoval s nejnovějšími útočnými puškami AK-12 a muži organizace Rosgvardija by měli mít modernizované pušky AK-200 a AK-205.
V čele kolony vojenských vozidel vjel na Rudé náměstí historický tank T-34. Pak už následovala moderní vojenská technika včetně mobilních mezikontinentálních balistických raket Jars, tanků T-14 Armata, obrněných transportérů Bumerang nebo protiraketových střel S-400 a Buk-M.
Bez účasti zahraničních státníků
Na slavnostní přehlídku k 74. výročí vítězství ve druhé světové válce nepřijeli žádní zahraniční státníci. V blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina a premiéra Dmitrije Medveděva se ukázal akorát bývalý kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, který je už ale v politickém důchodu.
„Nepřítomnost vůdců světových velmocí na přehlídkách 9. května v Moskvě v posledních letech se ruští hodnostáři a oficiální média snaží vysvětlit tím, že výročí nejsou dost kulatá. Je ale zjevné, že se v tom projevuje velká izolace Ruska, zesílená po připojení Krymu,“ komentoval situaci server Newsru.com.
Vojáci, jízda, orchestr. Přehlídka v Moskvě připomněla protiútok na nacisty |
Putin v projevu ke shromážděným vojskům před zahájením přehlídky obvinil nejmenované státy, že o hrdinech východní fronty „nestydatě lžou“ svým dětem. „Dnes vidíme, jak v řadě států vědomě zkreslují válečné události a povyšují na modly přisluhovače nacistů, jak nestydatě lžou svým dětem a zrazují své předky,“ prohlásil ruský prezident.
Rusko bude podle Putina pokračovat v posilování své branné moci, zůstává ale otevřeno „spolupráci s ostatními zeměmi v boji s terorismem, extremismem a neonacismem“. Podle ukrajinských novinářů ruský prezident řekl, že k porážce nacismu neocenitelným způsobem přispěla i „starobylá ruská města,“ mezi nimiž jmenoval také Kyjev.
Rusko slaví porážku nacismu v Evropě až 9. května, protože v okamžiku německé kapitulace v Berlíně 8. května 1945 bylo v Moskvě, vzhledem k časovému posunu, už po půlnoci.
Tehdy zároveň sovětská armáda přijela do Prahy jako poslední evropské metropole. Tím ovšem skončila druhá světová válka jen v Evropě, v Asii Japonsko kapitulovalo až 2. září. Den vítězství se v Rusku považuje za svátek, který občany nejvíc sjednocuje. Někdejší Sovětský svaz ztratil podle odhadů v druhé světové válce 26 milionů lidí.
Pochod mrtvých
Součástí oslav je několik let i „Nesmrtelný pluk“, kdy lidé pochodují s portréty lidí padlých během války. Minulý rok se tohoto pochodu zúčastnil i Putin, který nesl portrét svého otce.
Přehlídky se nekonaly pouze po rozpadu SSSR od roku 1991 do roku 1994. Poté byly obnoveny – nejprve pouze s účastí pěšího vojska. V roce 2008 se vrátila i vojenská technika a součástí přehlídky se tak staly i tanky, děla nebo rakety.
Největší přehlídka se konala v roce 2015 u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války. Do Ruska bylo pozváno mnoho hostů ze zahraničí včetně českého prezidenta Miloše Zemana. Většina z nich, včetně Zemana, se však přehlídky nezúčastnila vůli agresivní politice Ruska vůči Ukrajině.
Vladimir Putin nedávno prohlásil, že Rusko přejde na profesionální armádu. Postupně se mají zrušit odvody, které se týkají statisíců mladých Rusů z nichž mnozí se dokážou povolávacímu rozkazu vyhýbat i roky často kvůli obavám z šikany v armádě.
Vojenský a bezpečnostní analytik a publicista Lukáš Visingr se zabývá tématy moderních zbraní, ozbrojených sil, konfliktů a bezpečnostních hrozeb. Přispívá do časopisů ATM (Armádní technický magazín) a Střelecká revue. Vydal knihu Zbraně 21. století (2009). Poskytuje také konzultace různým veřejným i soukromým subjektům a komentuje dění týkající se ozbrojených sil pro zpravodajská média.
