Likvidace osady Rečnik (v překladu dělník na řece), vzniklé již v 50. letech minulého století, začala koncem ledna, kdy se pustili do díla soudní exekutoři s buldozery. Ještě předtím policisté pozatýkali hlídky osadníků. Od té doby se v sutiny změnilo 22 ze čtyř desítek domů, vybraných radnicí ke zbourání.
Podle šéfa čtvrti Vitalije Nikitina nejde jen o chatky, ale i o "hotové paláce". Vznikly prý z rozkradených peněz a na zahrádkách mohly vyrůst jen díky úplatkům. "V dokumentech stálo černé na bílém, že je zde povoleno sázet jabloně a hrušky, ale bez práva stavět," odmítá prefekt Oleg Mitvol námitky osadníků. Známý ekolog, který nyní stojí v čele severu metropole, už v minulosti proslul bojem s černými stavbami prominentů.
Média poukazují na nepřehlednou právní situaci. Město argumentuje soudními verdikty, ale podle majitelů domů tyto pře ještě nejsou u konce. Otázkou prý také je, zda se na Rečnik nevztahuje "chatová amnestie", která zlegalizovala černé stavby, pokud jejich majitelé platili daně. Navíc byl zbourán i dům, který stál nikoli na "moskevské", ale na "federální" půdě.
O pomoc při ochraně osady Rečnik žádají její obyvatelé i nebesa
Bitva ještě není dobojována. Rečnik se stal i symbolem občanského odporu. Majitelé odmítají své příbytky vyklidit; na pomoc jim přispěchala krajní levice i nacionalisté. Zároveň pokračuje zápas o veřejné mínění. Za osadu se zasazují nejen ochránci lidských práv včetně federálního ombudsmana a opoziční politici, ale i členové prezidentova poradního sboru, žádající "příměří", než se situace vyjasní.
"Vyhánět lidi do pětadvacetistupňového mrazu je nelidské," obvinil radnici známý právník Alexandr Kučerena. "Rečnik je příklad toho, že v Rusku není vlastnické právo zaručeno zákonem, ale postavením," tvrdí šéf opoziční strany Jabloko Sergej Mitrochin.
"Kdybych nebojoval ve válce, Lužkov by nebyl starostou, ale Hitlerovým otrokem," proklíná starostu devadesátiletý Filip Ciglakov, nejstarší obyvatel osady, který si domek v Rečniku postavil vlastníma rukama.
Vzápětí prokremelské mládežnické hnutí Naši nabídlo 69 veteránům z osady bezplatnou právní pomoc. "V případě nezbytnosti budeme zájmy veteránů hájit u soudu," slíbilo hnutí, známé z minulosti nesmlouvavými akcemi proti protivníkům Kremlu.
Trosky jednoho ze zbouraných domů v Rečniku
Starosta Lužkov označuje bourání za "vítězství zákona" a slibuje, že na místě osady vybuduje park. Ale podle průzkumu listu Izvestija si 70 procent Moskvanů vše vysvětluje tím, že na lukrativní pozemky někdo dostal zálusk.
Je veřejným tajemstvím, že Lužkovovu dlouhou vládu nad metropolí provázel vzestup stavební firmy starostovy ženy Jeleny Baturinové, nejbohatší ruské podnikatelky se jměním odhadovaným na miliardu dolarů. Ale s každým kritikem poměrů se Lužkov a Baturinová úporně soudí - a moskevské soudy jim dávají za pravdu.
Lužkov se snaží dokázat, že měří všem stejným metrem. "Tady měla stát sportoviště a ne domy lidí, kteří zde žijí. Rozhodně je zažalujeme u soudu," prohlásil Lužkov na adresu "elitního sídliště" Ostrov fantazie, kterého se buldozery dosud nedotkly, ačkoliv stojí v sousedství Rečniku. Bydlí zde i ministři Viktor Christěnko a Taťjana Golikovová, další politici, podnikatelé, generálové. Metr čtvereční se tu prodává za ekvivalent 315 tisíc korun.
Lužkov vládne metropoli skoro dvě desetiletí. Ale dlouhověké gubernátory nyní šéf Kremlu střídá jednoho po druhém. Starostu prý dosud ušetřila jen okolnost, že Kreml dosud nenašel adekvátní náhradu do tak klíčové pozice. "Lužkov chápe, že se blíží konec jeho éry. Bouráním domů za miliony dolarů může získat podporu lidí, kteří si pomyslí, že bojoval s boháči a trpěl za lid," usoudil šéf svazu podnikatelů Andrej Bunič.
