Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mořské plody budu jíst bez obav, říká vědec po obřím úniku ropy

  22:00aktualizováno  22:00
Louisiana (Od zvláštní zpravodajky iDNES.cz) - Tři a půl měsíce od chvíle, kdy začala do Mexického zálivu tryskat ropa z vrtu BP, se zdá, že se hororové předpovědi o zamoření Mexického zálivu nenaplnily. Martin T. O´Connell z univerzity v New Orleans ale varuje, že se skutečné škody mohou ukázat až za několik let.

Martin T. O´Connell, 44letý profesor na The University of New Orleans. Zabývá se studiem sladkovodních i mořských ryb. | foto: Iveta Polochová, iDNES.cz

Dá se říct, kolik škody už ropa v přírodě způsobila a co ještě napáchá?
Velké ryby jdou většinou ropě a rozpouštědlům z cesty. Když se věci uklidní, vrátí se. A zvířata jako krabi a ústřice se posunula k pobřeží. Takže u úniku nemusíme vidět mnoho mrtvých ryb a lidé si myslí, že to není tak hrozné. Neuvědomují si ale, že ropnou skvrnou jsou zasažena i vajíčka a larvy organismů. Kolegové našli ropu i pod krunýři krabů modrých. Hlavní dopad tedy je, že jsme mohli ztratit celou generaci mladých organismů a důsledek možná neuvidíme další dva, tři, čtyři roky, kdy by měly tyto organismy dospět.

Které živočišné druhy jsou tedy zasaženy nejvíce? Hrozí jim i to, že se z ekologické katastrofy už nevzpamatují?
Těžce to zřejmě nesli krabi, ústřice nebo třeba tuňáci. My ale nevíme, zda jsme přišli o devadesát nebo dvacet procent živočichů. Určitě však mezi nimi bude nějaká úmrtnost. Žádný druh ale kvůli tomuto úniku ropy zřejmě nezmizí. Mořské organismy jsou vůči ropě obecně poměrně odolné. Časem sem doplují jiné populace z Atlantiku.

V jakém stavu jsou vzácné louisianské mokřady, které jsou ekologicky citlivou oblastí a každoročně jich kvůli erozi ubývá?
V Louisianě se situace od předešlých ropných skvrn liší. Když se podíváte na únik ropy z tankeru Exxon Valdez, někdejší nehody na východním pobřeží USA nebo v kanálu La Manche, zjistíte, že ta místa mají jedno společné - několikametrový rozdíl mezi přílivem a odlivem. V Louisianě je tento rozdíl malý. Mokřady jsou ropou hodně poškozené, ale během úniku byl příliv slabý. Takže ropa se dostala do mokřin tak na metr, dva. Problém ale je, že už dlouho máme problémy s jejich erozí, takže i ztráta dvou metrů je významná.

Martin T. O´Connell, 44letý profesor na The University of New Orleans. Zabývá se studiem sladkovodních i mořských ryb.

Martin T. O´Connell, 44letý profesor na The University of New Orleans. Zabývá se studiem sladkovodních i mořských ryb.

Velkou neznámou zůstává to, co uniklá ropa napáchala pod hladinou moře. Bude vůbec možné někdy zjistit skutečný rozsah této havárie?
Myslím, že ano. Jedna z mých největších obav je, že se rozpouštědla používala i pod hladinou (rozpouštědla se používají při odklízení ropy, mají urychlit její rozklad, pozn. red.). Většinou je ropa na hladině, kde ji rozptýlí a část se odpaří. My máme mnoho ropy ve vodě, na kterou použili rozpouštědla pod hladinou. Nic z toho se ještě nedostalo na povrch a pravděpodobně to tam pořád je. A nevíme, co se stane. Zda tam nejsou i uhlovodíky, které mohou začít bioakumulovat (růst koncentrace chemické látky v organismu, pozn. red.). Doufám, že se většina ropy nakonec na hladině objeví.

Je možné, že ropná skvrna v Mexickém zálivu zasáhne potravinový řetězec?
Myslím, že ano. Už jen tím, že zasáhne malé organismy a plankton. Dopad uvidíme během příštích let ve snížení počtu organismů. Bude tam méně potravy i rozmnožování. Nevidím to ale nijak katastroficky. Dlouho samozřejmě budou panovat i obavy, jestli bychom se měli bát jíst mořské plody, ale sám z toho obavy nemám. Biomagnifikace (příjem látek konzumací kontaminované potraviny a jejím trávením, pozn. red.) se většinou děje u dlouho žijících zvířat. Ústřice a krabi žijí dva až čtyři roky, a není tak dost času, aby se v nich objevily toxiny.

Od začátku havárie se hovořilo o tom, že se příroda bude z této ekologické katastrofy vzpamatovávat roky. Platí to stále? Jak velkou roli sehraje fakt, že se ropa rozkládá rychleji?
V tuto chvíli si opravdu nejsem jist, a to kvůli rozpouštědlům. Kdyby nepoužívali rozpouštědla i pod hladinou, bylo by tam teď méně neznámých. Naproti tomu by ropná skvrna více zasáhla pláže, ptáky a poškození přírody by bylo více viditelné. Dalo by se to pojmenovat jako 'sejde z očí, sejde z mysli'. Teď nevíme, co páchá větší škodu, zda ropa, nebo rozpouštědlo corexit.

Existuje tedy alespoň nějaký časový odhad?
Já se tím budu pravděpodobně zabývat po zbytek své kariéry, což odhaduji na deset, dvacet let. Tak během pěti let teprve uvidíme, zda nějak významně ubyly jednotlivé druhy.

A jak vidíte budoucnost přírody v Mexickém zálivu s tolika ropnými plošinami? Jak velké je riziko, že se něco podobného zopakuje?
Snažím se zůstat pozitivní. Srovnávám to s tím, co se děje na západním i východním pobřeží USA, jak tam příroda kvůli ropě trpí. Máme méně ropných skvrn než zmíněné americké pobřeží nebo Evropa. Takže tady je naděje. Doufám, že se něco podobného nestane v takovém rozsahu, ale vsadil bych se, že v příštích deseti dvaceti letech budeme řešit další ropnou skvrnu. Takže si myslím, že se to stane znovu, ale snad bude reakce mnohem zodpovědnější, než tomu bylo tentokrát.



Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

V Kosovu zavraždili předáka místních Srbů, Bělehrad je v pohotovosti

Oliver Ivanovič na snímku z října 2004

Čelný politik srbské menšiny v Kosovu Oliver Ivanovič byl v úterý zavražděn v Kosovské Mitrovici. Oznámila to srbská...

Příliv běženců do Německa loni rapidně klesl, o azyl jich žádalo 187 tisíc

Běženci čekají v Berlíně na registraci (1. února 2016)

Do Německa loni přišlo 186 644 žadatelů o azyl - poprvé po několika letech tak jejich počet klesl pod 200 000. Na...

Archeologové objevili skrytý tunel pod berlínskou zdí, zasypala ho Stasi

Žena opouští šachtu při útěku do Západního Berlína (5. října 1964)

V německé metropoli archeologové před několika dny odkryli přes padesát let ukrytý tunel, který vedl pod berlínskou...

Najdete na iDNES.cz