Jihoafričané po převzetí největší domácí pivovarnické skupiny prohlásili, že se známka Prazdroj stane "vlajkovou lodí" celého jejich nadnárodního uskupení. Pivovarům Nošovice a Velké Popovice, jež jsou součástí Prazdroje, přisoudili roli regionálního charakteru.
Přesto je dnes Radegast druhou nejprodávanější značkou piva v celé republice. Točí jej ve více než třetině tuzemských hospod a restaurací, prodává jej 55 procent obchodů. "Hlavními konkurenty Radegastu jsou některé regionální značky, jejichž podíl je však nižší než deset procent," uvedl Michal Kačena, manažer Prazdroje pro vnější vztahy.
Podle Kačeny roste také export nošovického pivovaru, který stoupl o 49 procent (roste tedy nejrychleji ze všech tří značek plzeňské skupiny), vyváží se ho však jen zlomek ve srovnání s exportem Prazdroje a dokonce i Velkopopovického Kozla se v zahraničí vypije třikrát víc než Radegastu.
Domácí odbyt Nošovic šel letos mírně dolů: "Podepsal se na tom především nižší prodej levnějšího piva Klasik a také horší počasí ve srovnání s loňským rokem," řekl Kačena. Oteplení v červenci se však na žízni pivařů a odbytu nošovického piva okamžitě projevilo: "Obě nošovické značky zaznamenaly ve srovnání s loňským červencem růst," dodal mluvčí.
Přitom některé kroky nošovických obchodníků pivaře matou: "Známá etiketa nošovického piva se změnila, marně jsem v obchodě hledal starého Radegasta na lahvi a dost mi trvalo, než mi došlo, že se pod novým obrázkem skrývá mé oblíbené pivo," postěžoval si jeden z ostravských pivařů.
"Značka Radegast teď prochází obdobím proměny, jejím cílem je definování nové pozice v portfoliu skupiny Plzeňského Prazdroje, které povede ke zvýšení atraktivity pro nové konzumenty nejen na Moravě," vysvětluje Kačena, podle něhož by měl Radegast symbolizovat "svobodomyslnost, spontánnost, optimismus a chuť prožít vše naplno".
"Potřeba inovovat tradiční etikety vyplynula i z průzkumu mezi konzumenty," řekl Kačena, podle něhož jsou spotřebitelé s novou podobu pohanského boha na nošovických lahvích spokojeni.
Přesto je dnes Radegast druhou nejprodávanější značkou piva v celé republice. Točí jej ve více než třetině tuzemských hospod a restaurací, prodává jej 55 procent obchodů. "Hlavními konkurenty Radegastu jsou některé regionální značky, jejichž podíl je však nižší než deset procent," uvedl Michal Kačena, manažer Prazdroje pro vnější vztahy.
Podle Kačeny roste také export nošovického pivovaru, který stoupl o 49 procent (roste tedy nejrychleji ze všech tří značek plzeňské skupiny), vyváží se ho však jen zlomek ve srovnání s exportem Prazdroje a dokonce i Velkopopovického Kozla se v zahraničí vypije třikrát víc než Radegastu.
Domácí odbyt Nošovic šel letos mírně dolů: "Podepsal se na tom především nižší prodej levnějšího piva Klasik a také horší počasí ve srovnání s loňským rokem," řekl Kačena. Oteplení v červenci se však na žízni pivařů a odbytu nošovického piva okamžitě projevilo: "Obě nošovické značky zaznamenaly ve srovnání s loňským červencem růst," dodal mluvčí.
Přitom některé kroky nošovických obchodníků pivaře matou: "Známá etiketa nošovického piva se změnila, marně jsem v obchodě hledal starého Radegasta na lahvi a dost mi trvalo, než mi došlo, že se pod novým obrázkem skrývá mé oblíbené pivo," postěžoval si jeden z ostravských pivařů.
"Značka Radegast teď prochází obdobím proměny, jejím cílem je definování nové pozice v portfoliu skupiny Plzeňského Prazdroje, které povede ke zvýšení atraktivity pro nové konzumenty nejen na Moravě," vysvětluje Kačena, podle něhož by měl Radegast symbolizovat "svobodomyslnost, spontánnost, optimismus a chuť prožít vše naplno".
"Potřeba inovovat tradiční etikety vyplynula i z průzkumu mezi konzumenty," řekl Kačena, podle něhož jsou spotřebitelé s novou podobu pohanského boha na nošovických lahvích spokojeni.
