Na každém kroku je tady patrný stavební boom. Stěhují se sem samí bohatí a úspěšní lidé. Navíc je v tomto kraji zvykem, že obec má svého mecenáše. Nebo oligarchu, jak chcete.
Jsme přímo v srdci Šumavy. Letos je tu klidněji. Pod pokličkou však vře stále stejný konflikt: Má být Šumava horským skanzenem, nebo spíše turistickou destinací?
Šumavský "antipark"Pod vedením národního parku, které loni instaloval ministr za ODS Tomáš Chalupa, se zásadně změnila koncepce. Šumava se má otevírat turistům i výstavbě. Jaké kroky to dokládají?
|
Tři kontroverzní stavby v Horské Kvildě, Prášilech a Filipově Huti jsou výsledkem trendu posledních let. Na Šumavě si stavebníci často z původních projektů dělají vlaštovky a stavějí si podle svého. Zdejší stavební úřady jsou bezzubé, v tichosti nechávají investory, aby si dělali, co chtějí. Pak nikdo nemá odvahu načerno postavená sídla nechat zbourat.
Teď se změnil i postoj správy národního parku. Po loňském příchodu Jana Stráského a Jiřího Mánka (ODS) do čela úřadu už národní park kontroverzní domy neblokuje, začal je schvalovat. Správa se podle zákona ke stavbám na chráněném území vyjadřuje.
Investoři se hájí tím, že Šumavě novými stavbami pomůžou: zvýší zaměstnanost a turistický ruch a prý sem také přinesou moderní architekturu 21. století.
Boj o louky se promítá i do místní politiky. V Prášilech se opakovaly poslední komunální volby třikrát. V Horské Kvildě se několik dní před volbami přihlásilo k pobytu 14 lidí. Vše má jediný cíl: získat kontrolu nad budoucí výstavbou v bohatých vsích.
„Mají dlouhé prsty“
Je letní odpoledne, hlavní silnice v Horské Kvildě připomíná korzo: cyklisté, turisté, auta, autobusy. Na kraji obce lze jen těžko přehlédnout novou dominantu. Vyrostla tu velká farma pražského finančníka Luboše Franka. Ale vypadá spíše jako apartmánový dům.
Velká farma pražského finančníka Luboše Franka na Horské Kvildě.
"Nikdo nedokáže odhadnout, jestli z toho bude skutečně ekofarma, nebo hotel," přiznává obavy náměstek ředitele správy parku Václav Braun, který na stavbě letos povolil dodatečné změny, přestože dosud měl národní park jiný názor. Loni se ale vyměnili úředníci. Ti, kteří schválení pozměněné stavby bojkotovali, museli odejít.
Farma se oproti původnímu projektu nafoukla více než dvakrát. Podle vyjádření investora ji bylo nutné zvýšit, protože vstoupily v platnost nové normy kvůli zátěži sněhu. Dům však nabral stovky nových metrů i v podzemí. Nakonec nevypadá opticky tak monstrózně. Dělníci ho totiž obsypali zeminou a z původního přízemí se stal suterén. Farma tak stojí na umělém kopečku. Podle investora je to řešení ohleduplné ke krajině.
"Farma je připravena fungovat. Funkční je výroba místních biosýrů i staročeská pec na chleba," hájí projekt zástupce stavebníka Jiří Medek. Podle správy parku teď už nemá smysl provozu farmy bránit.
"Nikdo nemá odvahu ty věci řešit rychle a podle práva. Stavební úřad sice vydal formálně zákaz pokračování ve stavbě, ale nikdy ho nevynutil sankcí. Stavba se dovedla do konce a úřad tomu více než rok přihlížel," vysvětluje Václav Braun.
Stejného názoru je i starostka Horské Kvildy Simona Hnátková. "Teď už nikdo nenařídí, aby se to zbouralo. Vadí mi ale, že se z toho stal precedens. O majitelích podobných projektů se tu říká, že mají dlouhé prsty, že umějí takzvaně tahat za špagát," říká starostka. Jan Eger, úředník stavebního úřadu v Kašperských Horách, na dotazy MF DNES neodpověděl.
Architektův vysunutý šuplík
Když se vydáme do pár kilometrů vzdálené Modravy, po levé straně směrem na Filipovu Huť stojí skryté sídlo miliardáře Zdeňka Bakaly. Odvádí tady daně, proto patří Modrava mezi nejbohatší obce ve státě.
Vila Zdeňka Bakaly na šumavské Modravě.
Na rozdíl od Bakaly, který se poměrně rychle dohodl s úřady na kompromisu, nedaleký dům pražského architekta Václava Hodana na hranici první zóny národního parku vzbuzuje velké emoce na všech stranách. Architekt bez dohody se správou parku a v rozporu s původním projektem "vylepšil" svůj dům o vysunuté prosklené patro. Místní tomu přezdívají šuplík.
"Už je to uzavřené. Získal jsem souhlas s užíváním domu," říká architekt Hodan. Hájí se tím, že provedené změny nejsou tak zásadní.
Správa parku mu dodatečné změny na začátku letošního roku povolila. Dříve však park požadoval nepovolené stavební prvky ubourat. Ale teď poslechl ministerstvo životního prostředí. Závěr? Změny jsou nepodstatné.
„Stavbu jsme vytáhli nad terén“
Polorozpadlá stavení v bývalém vojenském újezdu v Prášilech se po revoluci proměnila v prosperující centra turistického ruchu. Projekt nového zdravotnického domu měl obec posunout ještě dál, ale investor, pražský advokát Miroslav Zámiška, narazil. Hrubá stavba se oproti projektu zdvojnásobila.
"To, co tam dnes stojí, je nelegální stavba," říká Václav Braun. Zámiška, který podle informací MF DNES Prášilům v posledních letech prakticky vládl a svými penězi také přispěl ke zvelebení obce, přiznává, že tentokrát to přehnal.
"Při stavbě suterénu jsme narazili na prameniště, do kterého jsem nechtěl zasahovat. Tak jsme dům více vytáhli nad terén. Byla chyba, že jsem to neoznámil správě parku," uznává Zámiška.
Na rozdíl od jiných investorů poslechl stavební úřad a stavbu před třemi roky zastavil. Roztočilo se kolečko úředních vyjednávání. Správa parku je připravena dům schválit za podmínky, že Zámiška ubourá jedno patro. Ale někteří obyvatelé Prášil začali protestovat, chtějí dům zmenšit na schválené rozměry. Rozestavěné monstrum tak může hyzdit krajinu další roky.
