Problematika monitoringu podzemní vody v lokalitách starých ekologických zátěží je poměrně pestrá a týká se, z pohledu původce závadného stavu, mnoha státních i soukromých subjektů. Jednak to jsou průmyslovépodniky, v jejichž areálech byla zjištěna kontaminace podzemní vody, dále bývá původcem stát (např. vojensképrostory), bývaléi stávající státní podniky (např. Českédráhy) a v neposlední řadě souvisí staréekologickézátěže s činností obcí a měst a to zejména v podobě nezabezpečených bývalých skládek komunálního odpadu.
Monitoring kvality podzemní vody v prostorech starých ekologických zátěží je v danélokalitě prováděn prostřednictvím monitorovacího systému, který tvoří zpravidla vrty, ale někdy i studny, výkopy, či jiné objekty s přístupnou hladinou podzemní vody. U větších lokalit je vhodnébudovat monitorovací systém postupně s ohledem na získané informace o úrovni znečištění a geologickéstavbě území. Podzemní voda v podloží starých skládek komunálního odpadu bývá nejčastěji kontaminována v anorganických ukazatelích jako jsou amonnéionty, chloridy, sírany a některé toxickékovy, např. nikl, olovo, hliník. Podzemní vodou se zde rozumí voda v podloží skládky, nikoli voda v tělese skládky, tzv. skládková voda, u nichž jsou zaznamenanékoncentrace škodlivin daleko vyšší a škála znečišťujících látek pestřejší.
Podzemní voda je v drtivé většině znečištěna ropnými látkami
V případě vojenských areálů, ale i státních a soukromých podniků je podzemní voda v drtivévětšině případů znečištěna ropnými látkami. Toto znečištění souvisí zejména se skladováním pohonných hmot a tekutých paliv a s jejich manipulací. Některéprůmyslovéareály jsou ovšem kontaminovány i jinými škodlivinami, kterédo podloží těchto závodů unikaly z různých nedostatečně zabezpečených provozů, skladů, jímek a skládek průmyslových odpadů. Tak se například v bývalých závodech na impregnaci dřeva dostali do podzemních vod polycyklické aromatickéuhlovodíky (PAU), kterése vyskytují například i na lokalitách, kde byl v minulosti vyráběn svítiplyn. Ve strojírenských závodech je podzemní voda v místech odmašťovacích provozů a úložišť třísek často kontaminována chlorovanými uhlovodíky (ClU). Podloží některých obaloven živičných směsí bývá kontaminováno polychlorovanými bifenyly (PCB). Velmi výrazná kontaminace podzemních vod se vyskytuje v okolí bývalých úložišť odpadů ze zpracování uranových rud. Různorodost znečištění podzemních vod starých ekologických zátěží je značná a její popis by vyžadoval nepoměrně delší komentář. Monitoring kontaminovanépodzemní vody ovšem nesouvisí pouze s chemismem znečišťujících látek, ale takés geologickou stavbou lokality a hydrogeologickými parametry zasaženého horninového prostředí. Na většině lokalit je monitoring zaměřen na mělký oběh podzemní vody, kterým se zjednodušeně, směrem od povrchu terénu do hloubky, rozumí první zvodněnépolohy hornin. V místech, kde je podloží budováno tvrdými" horninami typu žul, pararul, migmatitů apod. (např. Šumava) je mělký oběh podzemní vody vázán na kvartérní hlinité sedimenty, eluvium (zvětralina horniny ležící na místě svého vzniku) a zónu přípovrchového rozpukání a rozpadání mateřskéhorniny. V místech, kde podloží tvoří např. sedimenty budějovickéa třeboňsképánve, je mělký oběh vázán na první zvodněnou vrstvu (polohu) propustnějších hornin jako jsou štěrkopísky, písky, slabě hlinité, či jílovitépísky apod. S geologickou stavbou území a s hydrogeologickými parametry zvodněných poloh souvisí směr a rychlost proudění podzemní vody a tedy i směr a rychlost šíření znečištění. Při provádění monitoringu podzemních vod se tedy vychází jak z chemismu znečištění, tak z geologické situace zasaženého území. Rovněž je nutnézohlednit velikost zasaženého území a rizikovost danékontaminace. Odběr vzorků podzemní vody by měl být zejména zaměřen na objekty (vrty, studny) umístěnéve směru proudění podzemní vody z lokality. Ne všechny objekty jsou pro daný monitoring vždy vhodnéa často jsou sledovány vrty, ze kterých jsou získány zavádějící údaje. Například ropnélátky jsou, až na výjimky, lehčí než voda, a proto je nutné, aby hladina podzemní vody monitorovacího vrtu byla vždy v jeho perforovanéčásti, aby bylo možnésledovat látky plovoucí na jejím povrchu. Na druhou stranu ClU, nebo PAU jsou těžší než voda a proto vrt, kterým jsou obsahy těchto látek v podzemní vodě sledovány, by měl zasahovat až na dno danézvodněnépolohy.
Odběr vzorků vody z vrtů je možné provádět mnoha způsoby.
Nejčastěji a nejméně vhodně jsou vzorky podzemní vody z vrtů odebírány staticky odběrným válcem s horním nátokem. Tímto způsobem je bohužel vzorkována podzemní voda pouze ve svénejsvrchnější části. Tento způsob je možnés výhradami používat pouze pro sledování obsahu ropných látek, pro monitoring ClU, PCB, nebo PAU je zcela nevhodný. Další používaný způsob je staticky zonálním odběrným válcem se spodním nátokem. Při tomto vzorkování je nutnéodebírat vzorek pro danou analýzu z příslušnéúrovně zvodnění, tak aby byla pokud možno zastižena maximální koncentrace danéškodliviny, tzn. ClU, PCB, PAU ze dna a naopak ropnélátky ze svrchní části. Za určitých podmínek se mohou některésledovanélátky hromadit v monitorovacích vrtech, proto vodní sloupec vyskytující se ve vrtu nemusí reprezentovat vodu sledovaného prostředí. Z tohoto důvodu je vhodnější provádět odběry vorků v dynamickém stavu, tj. po odčerpání určitého množství vody tak, aby došlo k odčerpání stagnující vody a přirozenému přítoku podzemní vody do vrtu. Rozsah chemických analýz prováděných v rámci monitoringu je nutnévolit kompromisně tak, aby byly sledovány látky, kteréna danélokalitě významně znečišťují podzemní vodu, ale ne aby došlo k analyzování všech látek, kterése teoreticky mohou ve zvýšeném množství na lokalitě vyskytovat. Takto širokou škálu stanovení je možnéprovést v prvním kole monitoringu, mnozí investoři ovšem často platí analýzy látek, kteréjsou v danélokalitě po mnoho let v úrovni přirozeného přírodního pozadí.
Broblémy v kontaminovaných lokalitách
Monitoringem podzemní vody starých ekologických zátěží zde nemyslíme monitoring v průběhu sanačních prací, ale monitoring, který této činnosti předchází, příp. je prováděn v již sanovaném území. Tato skutečnost souvisí s dalším problémem, který se často objevuje ve výrazně kontaminovaných lokalitách. V areálech, kde je zjištěna vysoká koncentrace znečišťujících látek v podzemní vodě první zvodně, je často doporučováno ověření kvality podzemní vody hlubšího oběhu. Pokud znečištění první zvodně vyžaduje sanační zásah a ten není prováděn a ukončen, nevidíme zkoumání dalších zvodní jako smysluplné, zvláště pak když ani vysoká kontaminace další zvodně není následována sanačním zásahem. Často tento diskutabilní průzkum vede pouze k dohadům, zda se nešťastnou náhodou nedostala kontaminace do druhézvodně provedenými průzkumnými díly. Ovšem monitoringem zjištěnévysokéobsahy škodlivin v podzemní vodě nevedou bezprostředně k nutnosti zahájení sanačních prací. Ty mohou být v případě větších lokalit doporučeny až na základě analýzy rizik vyplývajících z daného znečištění. Monitoring podzemní vody starých ekologických zátěží doporučujeme provádět na základě návrhu (projektu) monitoringu, který je schválen příslušným vodohospodářským orgánem. Návrh monitoringu by měl vždy obsahovat přesný výčet monitorovacích objektů, způsob odběru vzorků, výčet sledovaných ukazatelů a četnost odběrů. Bohužel tomu tak vždy není, a tak dochází k situacím, kdy vzhledem k neprofesionalitě dodavatele monitorovacích prací, nejsou roky shromažďovaná a placená data využita např. při hodnocení rizik, nebo při provádění sanace.
Neexistuje univerzální návod
Závěrem je třeba upozornit na skutečnost, že dosud existují průmyslovéareály, kde byly v nemalém množství po desetiletí skladovány látky znečišťující podzemní vody (např. topnéoleje) a ve kterých neexistuje jediný objekt pro sledování kvality podzemní vody, přestože vybudování monitorovacích objektů u takových zařízení je dáno normou, např. v tomto případě ČSN 753415 (Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování). Problematika monitorovaní podzemní vody v prostorech starých ekologických zátěží je relativně široká a neexistuje univerzální návod, který lze použít na každou lokalitu. Jednotlivéznečištěnéareály jak již bylo uvedeno výše jsou zpravidla odlišnéa proto je třeba při návrhu monitoringu vždy zhodnotit místní podmínky pro provádění monitoringu. Monitoring větších průmyslových areálů, skládek, vojenských prostorů apod., by měl být prováděn renomovanou odbornou hydrogeologickou organizací.
Monitoring kvality podzemní vody v prostorech starých ekologických zátěží je v danélokalitě prováděn prostřednictvím monitorovacího systému, který tvoří zpravidla vrty, ale někdy i studny, výkopy, či jiné objekty s přístupnou hladinou podzemní vody. U větších lokalit je vhodnébudovat monitorovací systém postupně s ohledem na získané informace o úrovni znečištění a geologickéstavbě území. Podzemní voda v podloží starých skládek komunálního odpadu bývá nejčastěji kontaminována v anorganických ukazatelích jako jsou amonnéionty, chloridy, sírany a některé toxickékovy, např. nikl, olovo, hliník. Podzemní vodou se zde rozumí voda v podloží skládky, nikoli voda v tělese skládky, tzv. skládková voda, u nichž jsou zaznamenanékoncentrace škodlivin daleko vyšší a škála znečišťujících látek pestřejší.
Podzemní voda je v drtivé většině znečištěna ropnými látkami
V případě vojenských areálů, ale i státních a soukromých podniků je podzemní voda v drtivévětšině případů znečištěna ropnými látkami. Toto znečištění souvisí zejména se skladováním pohonných hmot a tekutých paliv a s jejich manipulací. Některéprůmyslovéareály jsou ovšem kontaminovány i jinými škodlivinami, kterédo podloží těchto závodů unikaly z různých nedostatečně zabezpečených provozů, skladů, jímek a skládek průmyslových odpadů. Tak se například v bývalých závodech na impregnaci dřeva dostali do podzemních vod polycyklické aromatickéuhlovodíky (PAU), kterése vyskytují například i na lokalitách, kde byl v minulosti vyráběn svítiplyn. Ve strojírenských závodech je podzemní voda v místech odmašťovacích provozů a úložišť třísek často kontaminována chlorovanými uhlovodíky (ClU). Podloží některých obaloven živičných směsí bývá kontaminováno polychlorovanými bifenyly (PCB). Velmi výrazná kontaminace podzemních vod se vyskytuje v okolí bývalých úložišť odpadů ze zpracování uranových rud. Různorodost znečištění podzemních vod starých ekologických zátěží je značná a její popis by vyžadoval nepoměrně delší komentář. Monitoring kontaminovanépodzemní vody ovšem nesouvisí pouze s chemismem znečišťujících látek, ale takés geologickou stavbou lokality a hydrogeologickými parametry zasaženého horninového prostředí. Na většině lokalit je monitoring zaměřen na mělký oběh podzemní vody, kterým se zjednodušeně, směrem od povrchu terénu do hloubky, rozumí první zvodněnépolohy hornin. V místech, kde je podloží budováno tvrdými" horninami typu žul, pararul, migmatitů apod. (např. Šumava) je mělký oběh podzemní vody vázán na kvartérní hlinité sedimenty, eluvium (zvětralina horniny ležící na místě svého vzniku) a zónu přípovrchového rozpukání a rozpadání mateřskéhorniny. V místech, kde podloží tvoří např. sedimenty budějovickéa třeboňsképánve, je mělký oběh vázán na první zvodněnou vrstvu (polohu) propustnějších hornin jako jsou štěrkopísky, písky, slabě hlinité, či jílovitépísky apod. S geologickou stavbou území a s hydrogeologickými parametry zvodněných poloh souvisí směr a rychlost proudění podzemní vody a tedy i směr a rychlost šíření znečištění. Při provádění monitoringu podzemních vod se tedy vychází jak z chemismu znečištění, tak z geologické situace zasaženého území. Rovněž je nutnézohlednit velikost zasaženého území a rizikovost danékontaminace. Odběr vzorků podzemní vody by měl být zejména zaměřen na objekty (vrty, studny) umístěnéve směru proudění podzemní vody z lokality. Ne všechny objekty jsou pro daný monitoring vždy vhodnéa často jsou sledovány vrty, ze kterých jsou získány zavádějící údaje. Například ropnélátky jsou, až na výjimky, lehčí než voda, a proto je nutné, aby hladina podzemní vody monitorovacího vrtu byla vždy v jeho perforovanéčásti, aby bylo možnésledovat látky plovoucí na jejím povrchu. Na druhou stranu ClU, nebo PAU jsou těžší než voda a proto vrt, kterým jsou obsahy těchto látek v podzemní vodě sledovány, by měl zasahovat až na dno danézvodněnépolohy.
Odběr vzorků vody z vrtů je možné provádět mnoha způsoby.
Nejčastěji a nejméně vhodně jsou vzorky podzemní vody z vrtů odebírány staticky odběrným válcem s horním nátokem. Tímto způsobem je bohužel vzorkována podzemní voda pouze ve svénejsvrchnější části. Tento způsob je možnés výhradami používat pouze pro sledování obsahu ropných látek, pro monitoring ClU, PCB, nebo PAU je zcela nevhodný. Další používaný způsob je staticky zonálním odběrným válcem se spodním nátokem. Při tomto vzorkování je nutnéodebírat vzorek pro danou analýzu z příslušnéúrovně zvodnění, tak aby byla pokud možno zastižena maximální koncentrace danéškodliviny, tzn. ClU, PCB, PAU ze dna a naopak ropnélátky ze svrchní části. Za určitých podmínek se mohou některésledovanélátky hromadit v monitorovacích vrtech, proto vodní sloupec vyskytující se ve vrtu nemusí reprezentovat vodu sledovaného prostředí. Z tohoto důvodu je vhodnější provádět odběry vorků v dynamickém stavu, tj. po odčerpání určitého množství vody tak, aby došlo k odčerpání stagnující vody a přirozenému přítoku podzemní vody do vrtu. Rozsah chemických analýz prováděných v rámci monitoringu je nutnévolit kompromisně tak, aby byly sledovány látky, kteréna danélokalitě významně znečišťují podzemní vodu, ale ne aby došlo k analyzování všech látek, kterése teoreticky mohou ve zvýšeném množství na lokalitě vyskytovat. Takto širokou škálu stanovení je možnéprovést v prvním kole monitoringu, mnozí investoři ovšem často platí analýzy látek, kteréjsou v danélokalitě po mnoho let v úrovni přirozeného přírodního pozadí.
Broblémy v kontaminovaných lokalitách
Monitoringem podzemní vody starých ekologických zátěží zde nemyslíme monitoring v průběhu sanačních prací, ale monitoring, který této činnosti předchází, příp. je prováděn v již sanovaném území. Tato skutečnost souvisí s dalším problémem, který se často objevuje ve výrazně kontaminovaných lokalitách. V areálech, kde je zjištěna vysoká koncentrace znečišťujících látek v podzemní vodě první zvodně, je často doporučováno ověření kvality podzemní vody hlubšího oběhu. Pokud znečištění první zvodně vyžaduje sanační zásah a ten není prováděn a ukončen, nevidíme zkoumání dalších zvodní jako smysluplné, zvláště pak když ani vysoká kontaminace další zvodně není následována sanačním zásahem. Často tento diskutabilní průzkum vede pouze k dohadům, zda se nešťastnou náhodou nedostala kontaminace do druhézvodně provedenými průzkumnými díly. Ovšem monitoringem zjištěnévysokéobsahy škodlivin v podzemní vodě nevedou bezprostředně k nutnosti zahájení sanačních prací. Ty mohou být v případě větších lokalit doporučeny až na základě analýzy rizik vyplývajících z daného znečištění. Monitoring podzemní vody starých ekologických zátěží doporučujeme provádět na základě návrhu (projektu) monitoringu, který je schválen příslušným vodohospodářským orgánem. Návrh monitoringu by měl vždy obsahovat přesný výčet monitorovacích objektů, způsob odběru vzorků, výčet sledovaných ukazatelů a četnost odběrů. Bohužel tomu tak vždy není, a tak dochází k situacím, kdy vzhledem k neprofesionalitě dodavatele monitorovacích prací, nejsou roky shromažďovaná a placená data využita např. při hodnocení rizik, nebo při provádění sanace.
Neexistuje univerzální návod
Závěrem je třeba upozornit na skutečnost, že dosud existují průmyslovéareály, kde byly v nemalém množství po desetiletí skladovány látky znečišťující podzemní vody (např. topnéoleje) a ve kterých neexistuje jediný objekt pro sledování kvality podzemní vody, přestože vybudování monitorovacích objektů u takových zařízení je dáno normou, např. v tomto případě ČSN 753415 (Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování). Problematika monitorovaní podzemní vody v prostorech starých ekologických zátěží je relativně široká a neexistuje univerzální návod, který lze použít na každou lokalitu. Jednotlivéznečištěnéareály jak již bylo uvedeno výše jsou zpravidla odlišnéa proto je třeba při návrhu monitoringu vždy zhodnotit místní podmínky pro provádění monitoringu. Monitoring větších průmyslových areálů, skládek, vojenských prostorů apod., by měl být prováděn renomovanou odbornou hydrogeologickou organizací.
