Sedmašedesátiletý Perišič byl v září 2011 shledán senátem první instance vinným z navádění a napomáhání k vraždám a dalším krutostem a k pronásledování civilistů z politických, náboženských a rasových důvodů v Bosně a Chorvatsku. Podle soudu hrál důležitou roli při zajišťování finanční a logistické podpory pro Srby v Bosně a Chorvatsku (více o první instanci čtěte zde).
Podle původního rozsudku se také měl podílet na plánování a páchání válečných zločinů, včetně obléhání bosenské metropole Sarajeva v letech 1992 až 1995, ostřelování chorvatského hlavního města Záhřebu chorvatskými Srby v květnu 1995 a masakru osmi tisíc Muslimů (nyní Bosňáků) po dobytí Srebrenice v červenci téhož roku.
Perišič, který se mezinárodnímu tribunálu vzdal dobrovolně v roce 2005, svou vinu ve všech bodech obžaloby popřel. Proces s ním byl zahájen v říjnu 2008. Během 203 dnů soudních stání obžaloba předvolala 82 svědků a obhajoba 22. Obžalovanému hrozil až doživotní trest.
Výrokem tribunálu jsou velice zklamané například ženy z bosenského hnutí Srebrenické matky, ICTY podle nich ztratil kredit, ačkoliv výsledek čekaly.
"Když byli propuštěni Chorvati, musejí být tedy teď i Srbové," řekla Šuhra Sinanovičová v narážce na loňský osvobozující rozsudek nad chorvatskými generály Antem Gotovinou a Mladenem Markačem. "Rozhodnutím Haagu musíme důvěřovat, i když s nimi osobně nesouhlasíme... Ctíme-li právo, ctíme i rozsudek haagského soudu," řekl chorvatský ministr pro válečné veterány Predrag Matić.
Perišič byl náčelníkem generálního štábu armády srbsko-černohorské Jugoslávie od srpna 1993 do listopadu 1998. Na začátku 90. let také patřil k blízkým spolupracovníkům tehdejšího srbského prezidenta Miloševiče, pak se však přidal na stranu opozičního hnutí, které Miloševiče v roce 2000 odstavilo od moci. Ve vládě Zorana Djindjiče později zastával post vicepremiéra, z nějž odstoupil v roce 2002 kvůli podezření ze špionáže ve prospěch USA.
