Dosavadní premiérce Zinaidě Greceaniiové, politické spojenkyni odcházejícího komunistického prezidenta, chyběl dnes ke zvolení stejně jako v první volbě jeden hlas.
Podle volební komise získala v druhém a konečném hlasování šedesát hlasů. Ke zvolení ale potřebovala ve 101členném zákonodárném sboru 61 hlasů.
"Oznamujeme, že se naplnily podmínky pro rozpuštění parlamentu," řekl poslancům Voronin po oznámení výsledků hlasování. Voronin, který už nemůže usilovat o třetí prezidentský mandát, doufal, že si podrží moc jako předseda parlamentu.
Volby bojkotovaly stejně jako v prvním kole opoziční strany, které považují dubnové parlamentní volby za zmanipulované a usilují o nové hlasování.
Dva dny po volbách došlo k bouřlivým demonstracím, kdy rozhořčený dav převážně mladých lidí vnikl do budovy parlamentu v metropoli Kišiněvě a ničil vše, co mu přišlo pod ruku. Zadržené lidi na policejních služebnách poté krutě mučili.
Prezident Voronin obvinil z podněcování nepokojů sousední Rumunsko. Bukurešť veškerá obvinění odmítla.
KOMUNISTÉ V MOLDAVSKU- Komunisté se poprvé dostali k moci v roce 2001, kdy prosazovali proruské programy. V roce 2005 udělali radikální obrat směrem k Evropské unii, ale nadále se snažili vycházet dobře s Moskvou, na níž jsou závislí ohledně dodávek plynu a s níž musí dořešit situaci v problematickém Podněstří. - Moldavsko je jedním z nejchudších států Evropy; tamní průměrná měsíční mzda dosahuje v přepočtu necelých sedmi tisíc korun. Loni Moldavané pracující v zahraničí poslali domů 1,6 miliardy dolarů, což je suma téměř rovná státnímu rozpočtu. |
