Odpovědi ředitele Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Jana Laštovičky najdete na adrese www.idnes.cz/atmosfera. Výběr z odpovědí přinese tato příloha v pátek 15. prosince. |
Na Milešovce ve výšce 837 metrů nad mořem je nejdéle fungující horská meteorologická stanice v Čechách - od roku 1905. V Kopistech u Mostu, které leží uprostřed uhelné pánve, zase mají 80 metrů vysoký stožár, na jehož vrcholu se automaticky měří vítr, teplota a vlhkost. Obě observatoře jsou součástí mezinárodní sítě měření a pozorování. Ionosférická observatoř v Průhonicích je součástí celosvětové datové sítě od roku 1958 a výsledky jejích měření slouží k předpovídání stavu ionosféry pro potřeby různých institucí v naší zemi.
Další skupina se zabývá dlouhodobými změnami klimatu. Společně s kolegy z Univerzity Karlovy a Mendelovy zemědělské a lesní univerzity sestavují scénáře dopadu oteplování na jednotlivá odvětví národního hospodářství.
Oddělení horní atmosféry proslavilo spořilovský ústav vypouštěním československých a později českých družic řady Magion. Magiony spolu s dalšími družicemi měřily proměňující se vztahy mezi Sluncem a Zemí. Magion 5 už létá čtvrtý rok, jeho řídicí stanicí je observatoř Panská Ves. Spořilovští plánují vypouštění dalších družic, zatím však nebylo nic určitého schváleno.
Součástí ústavu je skupina pro větrnou energetiku, která vypracovala větrný atlas republiky - mapu ukazující, kde by bylo nejvhodnější stavět větrné elektrárny. Od roku 1994 provozuje na zakázku ČEZ experimentální větrnou elektrárnu u Dlouhé Louky v Krušných horách.