Zatímco Severoatlantická aliance neustále opakuje, že to s úderem myslí vážně, ačkoli je zřejmé, že se do toho nikomu příliš nechce, Miloševič dělá vše pro to, aby i za "ztížených podmínek" udržel nad Kosovem pevnou vojenskou kontrolu.
Nejchoulostivější situace, shodují se experti, je kolem kosovských Albánců, kterým dočasná dohoda mocností s Miloševičem nepřinesla to, co požadovali - vyhlídky na nezávislost.
Diplomaté se obávají, že gerilová Osvobozenecká armáda Kosova, nad kterou se dodnes nepodařilo získat jasnou politickou kontrolu, nebude záměrně jednat zdrženlivě, ale bude provokovat srbské síly k odvetnému úderu. V uplynulých dnech se to potvrdilo. O minulém víkendu vypukly v Kosovu nové ozbrojené incidenty, při nichž byli zabiti čtyři srbští policisté. Srbové z útoků tradičně obvinili separatisty, ti se zase hájili tím, že stříleli pouze v sebeobraně. Výsledkem byla další operace srbských sil, na kterou NATO prakticky nereagovalo. Sám evropský vyslanec v Kosovu Wolfgang Petrisch včera varoval kosovské Albánce, že jejich útoky mohou ohrozit úsilí o dosažení mírového řešení. "Žádáme zvláště ozbrojené kosovské síly, aby zastavily všechny provokace, k nimž došlo minulý víkend," řekl velvyslanec Rakouska v Jugoslávii po jednání s umírněným předákem kosovských Albánců Ibrahimem Rugovou v Prištině.
"Vážně ohrožuje nynější politický proces a historické šance Kosova ustavit samosprávu a dosáhnout konečně mírového řešení," uvedl Rugova. Experti jsou však skeptičtí. Kosovští Albánci podle nich nemají co ztratit. Separatisté za jediné schůdné řešení pro sebe považují letecký úder NATO na srbské pozice, od něhož si slibují oslabení vojenské síly Bělehradu. Jak ukázaly uplynulé dny, Miloševič využije každé provokace k tomu, aby znovu beztrestně udeřil. Německý list Süddeutsche Zeitung například nazval tuto situaci v Kosovu "po válce - před válkou". Mocnosti se ocitají v jakémsi začarovaném kruhu. Snaží se uklidnit kosovské Albánce, že na jejich zájmy se skutečně bere ohled. Pod tímto tlakem se už pokusil zasáhnout i umírněný Rugova. "Vyzýváme všechny skupiny lidí, aby projevily zdrženlivost. Aby žádná jejich akce nemohla být zneužita jako provokace, hlavně jako záminka pro nové útoky v Kosovu," řekl Rugova. Nejmenovaný evropský diplomat na Balkáně však upozornil na fakt, že Rugova není tím, kdo separatisty řídí. " Má jen velmi omezené prostředky a dohoda mocností s Miloševičem jeho pozici ještě zhoršila," řekl. Gerilová armáda kosovských Albánců tudíž nemá důvod přestat, bude dál provokovat Srby a těm to v podstatě bude poskytovat záminku k udržování vojenského tlaku. Podle některých diplomatů jsou i útěky albánských civilistů z jejich domovů zčásti vynucené také tlakem vyvíjeným kosovskými gerilovými silami. Proto také udržují navzdory dohodám v Kosovu stále ještě silnou přítomnost svých vojsk a zvláštních policejních sil, i když tvrdí, že stahování už dosáhlo požadované úrovně.
Nejchoulostivější situace, shodují se experti, je kolem kosovských Albánců, kterým dočasná dohoda mocností s Miloševičem nepřinesla to, co požadovali - vyhlídky na nezávislost.
Diplomaté se obávají, že gerilová Osvobozenecká armáda Kosova, nad kterou se dodnes nepodařilo získat jasnou politickou kontrolu, nebude záměrně jednat zdrženlivě, ale bude provokovat srbské síly k odvetnému úderu. V uplynulých dnech se to potvrdilo. O minulém víkendu vypukly v Kosovu nové ozbrojené incidenty, při nichž byli zabiti čtyři srbští policisté. Srbové z útoků tradičně obvinili separatisty, ti se zase hájili tím, že stříleli pouze v sebeobraně. Výsledkem byla další operace srbských sil, na kterou NATO prakticky nereagovalo. Sám evropský vyslanec v Kosovu Wolfgang Petrisch včera varoval kosovské Albánce, že jejich útoky mohou ohrozit úsilí o dosažení mírového řešení. "Žádáme zvláště ozbrojené kosovské síly, aby zastavily všechny provokace, k nimž došlo minulý víkend," řekl velvyslanec Rakouska v Jugoslávii po jednání s umírněným předákem kosovských Albánců Ibrahimem Rugovou v Prištině.
"Vážně ohrožuje nynější politický proces a historické šance Kosova ustavit samosprávu a dosáhnout konečně mírového řešení," uvedl Rugova. Experti jsou však skeptičtí. Kosovští Albánci podle nich nemají co ztratit. Separatisté za jediné schůdné řešení pro sebe považují letecký úder NATO na srbské pozice, od něhož si slibují oslabení vojenské síly Bělehradu. Jak ukázaly uplynulé dny, Miloševič využije každé provokace k tomu, aby znovu beztrestně udeřil. Německý list Süddeutsche Zeitung například nazval tuto situaci v Kosovu "po válce - před válkou". Mocnosti se ocitají v jakémsi začarovaném kruhu. Snaží se uklidnit kosovské Albánce, že na jejich zájmy se skutečně bere ohled. Pod tímto tlakem se už pokusil zasáhnout i umírněný Rugova. "Vyzýváme všechny skupiny lidí, aby projevily zdrženlivost. Aby žádná jejich akce nemohla být zneužita jako provokace, hlavně jako záminka pro nové útoky v Kosovu," řekl Rugova. Nejmenovaný evropský diplomat na Balkáně však upozornil na fakt, že Rugova není tím, kdo separatisty řídí. " Má jen velmi omezené prostředky a dohoda mocností s Miloševičem jeho pozici ještě zhoršila," řekl. Gerilová armáda kosovských Albánců tudíž nemá důvod přestat, bude dál provokovat Srby a těm to v podstatě bude poskytovat záminku k udržování vojenského tlaku. Podle některých diplomatů jsou i útěky albánských civilistů z jejich domovů zčásti vynucené také tlakem vyvíjeným kosovskými gerilovými silami. Proto také udržují navzdory dohodám v Kosovu stále ještě silnou přítomnost svých vojsk a zvláštních policejních sil, i když tvrdí, že stahování už dosáhlo požadované úrovně.
Bělehrad zatím snížil stavy vojsk v Kosovu z 18 000 na 12 500 a policejních sil z 11 000 na 6500. Podle západních diplomatů stáhl Bělehrad z Kosova dosud 7500 vojáků, přičemž 4500 jich tam stále zůstává nad stanovený limit. Ve zvláštních policejních silách jsou hlavně protiteroristické oddíly, které se sdružují s polovojenskými jednotkami a jsou vybaveny obrněnými vozy, raketomety a minomety.
