Egyptský prezident Husní Mubarak (vlevo) a viceprezident Umar Sulajmán na záběrech egyptské státní televize (29. ledna2011)

Egyptský prezident Husní Mubarak (vlevo) a viceprezident Umar Sulajmán na záběrech egyptské státní televize (29. ledna2011) | foto: AP

Mocnější než Mosad. Šéf egyptské rozvědky vystoupil z Mubarakova stínu

  • 153
Pokud Husní Mubarak podlehne hlasu ulice a rezignuje, bude to s největší pravděpodobností Umar Sulajmán, kdo stane v čele Egypta. Šéf egyptských rozvědčíků, blízký spojenec Izraele, znalec největších káhirských tajemství a muž, na jehož rukou ulpělo mnoho špíny.

Muž, který dosud žil v Mubarakově stínu, se těší u západních politiků dobré pověsti. Mubarak se třicet let vyhýbal ústavní povinnosti vybrat si svého zástupce. Teprve poslední den v lednu, kdy již téměř týden čelil eskalujícím protestům, jmenoval viceprezidentem Sulajmána.

Zatím není jisté, jestli by se odpůrci Mubarakova režimu spokojili s tím, že by Egypt k zářijovým prezidentským volbám vedl právě on. Veřejnost ho vnímá jako dlouholetého Mubarakova spojence - kromě jiného s prezidentem sdílí názor na vztahy s Izraelem, kam zavítá i několikrát za rok. Na druhou stranu ale Sulajmán není členem vládní Národní demokratické strany a má pevnou oporu v armádě, která má nyní v Egyptě nejsilnější slovo.

Egyptský prezident Husní Mubarak (vpravo) jmenuje viceprezidenta Umara Sulajmána. Záběry egyptské státní televize (29. ledna 2011)

Čtyřiasedmdesátiletý Sulajmán je veteránem dvou válek s Izraelem v 60. a 70. letech. Od roku 1993 stál v čele obávané egyptské tajné služby a podle amerického magazínu Foreign Policy byl dokonce mocnější než šéf izraelského Mosadu. Připisuje se mu zásluha na rozprášení islamistických militantních skupin, které v devadesátých letech vedly ozbrojený odpor proti Mubarakovu režimu.

Špinavé hry s Američany

Je zastáncem tvrdého postoje vůči největšímu egyptskému opozičnímu hnutí - Muslimskému bratrstvu. Tajná služba pod jeho vedením často k zastrašování Egypťanů využívala agenty v civilu, kteří jsou také podezřelí z organizování krvavých nájezdů na protirežimní demonstranty před dvěma dny.

Pokus o atentát

Sulajmán přežil krátce po svém jmenování pokus o atentát, při kterém zahynuli dva členové jeho ochranky. Podle televize Fox News to byla dobře organizovaná akce namířená na jeho konvoj. Kdy přesně se incident odehrál, televize neuvedla. Stejně tak není jasné, kdo na viceprezidenta útočil.

Vysoký egyptský vládní činitel několik hodin po vydání zprávu o atentátu popřel. Na informaci podle něj nění nic pravdivého.

Šéf egyptské rozvědky byl také klíčovým spolupracovníkem Američanů v tzv. válce proti teroru. "Má za sebou hodně špinavé práce, kterou bylo potřeba v Egyptě udělat. To se týká vnitropolitických věcí, ale víme také, že se s USA zapojil do nechvalně známého programu únosů," řekl americkému serveru aolnews.com odborník na Blízký východ Rime Alláf.

Naráží tím na tajný program americké tajné služby CIA za vlády prezidenta George W. Bushe, v rámci kterého američtí spojenci jako Egypt unášeli, věznili a mučili lidi podezřelé z terorismu.  Americká vláda existenci tohoto programu vždy popírala, nicméně současný prezident Barack Obama po svém nástupu do Bílého domu podepsal příkaz o jeho ukončení.

Egyptský viceprezident Umar Sulajmán na záběrech egyptské státní televize (3. února 2011)

A Washington podle deníku The New York Times nyní vyjednává s egyptskými a arabskými diplomaty o možnosti, že by Sulajmán vystřídal v čele země Mubaraka a ihned zahájil ústavní reformy.

Mubarak se ale zatím k odchodu nemá. Možnost odchodu do exilu vyloučil s tím, že zemře na egyptské půdě.  Premiér Ahmad Šafík v pátek na iniciativu Washingtonu reagoval prohlášením, že je nepravděpodobné, že by Mubarak moc Sulajmánovi předal.

"Sulajmán je přinejmenším přechodný vůdce, pokud ne muž, se kterým musíme počítat v horizontu několika příštích let," řekl Alláf. "Pochopitelně se to nestane tak, jak si to egyptský režim a jeho spojenci naplánovali. Ale Egypťané mají stále ještě co říct," dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video