ODPOVĚDI JANA HOLZERA NAJDETE ZDE
V hodnocení Ruska není podle Holzera úplná jednota. "Někteří si myslí, že se jedná o takzvaný hybridní režim, tedy někde mezi demokracií a autoritarismem," říká.
O chodu Ruska rozhodují podle Holzera především ruské elity a to, co garantuje jejich zájmy. "Mohla to být, přiznejme, i třetí kandidatura Vladimira Putina, ústava neústava. Domnívám se, že rozhodnutí neznásilnit nyní ústavu znamená, že se tento postup aktuálně jeví jako nejpříhodnější," řekl.
Putinova pozice podle politologa nemusí být tak pevná, jak se obecně míní. "Pozice vůdců v režimech, o jejichž demokratickém charakteru se pochybuje, jsou jen zdánlivě pevnější než v demokraciích. Jejich pozice je závislá na mnoha faktorech," míní.
Přestože se Holzer politickým prognózám vyhýbal, v Kremlu vidí po březnových prezidentských volbách Dmitrije Medveděva. Putin ho označil za svého favorita začátkem týdne. "Vsadit si na něj nyní nevypadá jako rizikový krok," zhodnotil situaci politolog.
Řeč přišla i na roli médií, která před parlamentními volbami hojně referovala o Jiném Rusku Garriho Kasparova, ale to nakonec zcela propadlo. "I média mají své favority. V 90. letech to býval Javlinskij, nyní je to Kasparov. Oba ovládají rétorické konstrukce, které znějí některým neruským uším libozvučně. Přímou vazbu na mocenskou kapacitu, kterou daná osoba skutečně reprezentuje, to přitom mít nemusí," tvrdí Holzer.
Podle politologa by bylo zbytečné čekat na objektivní zpravodajství z Ruska. "To, co potřebujeme, není jedna objektivní informace objektivního redaktora, ale pestrost (pluralita) informací, z nichž nám nezbývá, nežli si dávat dohromady vlastní náhled," tvrdí.
Politolog brněnské Fakulty sociálních studií Jan Holzer publikoval o Rusku knihy "Politický systém Ruska. Hledání státu" a "Politické strany Ruska. Hledání identity". Zabývá se transformací politických systémů postkomunistických zemí, dále teorií nedemokratických režimů a moderní českou politikou.
