Armáda má v egyptské společnosti výsostnou pozici, a tak se v Egyptě nikdo nedivil, když dnes generálové porušili ústavu a ujali se moci namísto předsedy parlamentu.
ARMÁDA V ČÍSLECHOzbrojené síly Egypta jsou desátou největší armádou světa. Čítají 470 tisíc mužů, dalších 480 tisíc mužů jsou rezervisté. Pozemní jednotky mají 280 tisíc až 340 tisíc členů, námořnictvo 18 500 členů a vzdušné síly 30 tisíc členů. |
Na rozdíl od policie se armáda v Egyptě těšila od začátku protestů sympatiím lidu. Proti demonstrantům za celých osmnáct dní nezasáhla, naopak pár dnů po vypuknutí protestů dala najevo, že považuje požadavky bouřícího se lidu za legitimní.
O oblibě armády mezi lidem svědčí i včerejší výrok jednoho z hlavních představitelů opozice a nositele Nobelovy ceny za mír Muhammada Baradeje, který vyzval armádu, aby zemi spasila.
STÁT VE STÁTĚ
Armáda v Egyptě je státem ve státě. Vedle své tradiční bezpečnostní náplně činnosti je též majitelem několika firem, které mají ve svém oboru často v zemi monopol. Všichni čtyři prezidenti od pádu monarchie v roce 1952 vyšli z jejích řad.
O osudu Mubaraka jednal generální štáb v čele s ministrem obrany Muhammedem Tantávím (10. února 2011)
KDO JE TANTÁVÍPětasedmdesátiletý Tantáví slouží v egyptské armádě už 54 let. Ve vládách zastával pozici ministra obrany od roku 1991 a od roku 1995 se stal vrchním velitelem ozbrojených sil. Účastnil se tří ozbrojených konfliktů s Izraelem (1956, 1967, 1973). Exprezident Mubarak jej 29. ledna ve snaze uklidnit protesty jmenoval ještě náměstkem předsedy vlády. Jeho věk a postavení vedly ke spekulacím, že by mohl být nástupcem prezidenta, ale podle analytiků nemá tak velkou podporu mezi řadovými příslušníky egyptské armády. |
MLADÍ vs. STAŘÍ
Existují spekulace o rozdělení armády, kdy by část starších generálů zaštítila staré pořádky, zatímco mladší důstojníci by mohli podpořit demonstranty. Očekává se, že vzdušné síly, jejichž letouny přelétávající nad náměstím Osvobození (Tahrír) byly použity k zastrašování, zůstanou asi loajální staré gardě armádních důstojníků.
KDO JE KDO V ČELE ARMÁDY
V čele nejvyšší rady ozbrojených sil, která převzala moc v zemi, stojí polní maršál Husajn Tantáví, jenž je současně ministrem obrany. Ve vedení rady dále jsou velitel vzdušných sil maršál Mahmúd Háfiz Muhammad, náčelník generálního štábu Samí Háfiz Anan a velitel vzdušné obrany Abdal Azíz Sajfaldín.
CO BUDE DÁL
Armáda se nyní chystá rozpustit vládu a pozastavit činnost parlamentu, chce vládnout ve spolupráci s hlavou ústavního soudu. Podle některých analytiků tím ale porušuje ústavu, neboť po abdikaci prezidenta má jeho pravomoci převzít předseda parlamentu, nová hlava státu musí být podle ústavy zvolena do 60 dnů.
