Moc půl na půl, nebo nic, žádá Pilip

  • 144
Partneři z Koalice si chtějí moc ve vládě rozdělit půl na půl. Místopředseda US-DEU Ivan Pilip to v televizním pořadu Sedmička označil za klíčovou podmínku vzniku společné vlády ČSSD. "Pokud nezískáme stejný vliv na dění jako lidovci, který se dá vyjádřit zejména místy ve vládě, pak ta koalice nebude," zdůraznil.

Unie dále podle Pilipa žádá křeslo pro něj a předsedkyni Hanu Marvanovou. Připustil ale, že od členství v kabinetu ustoupí, pokud by měla jednání ztroskotat kvůli němu. Šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla totiž opakovaně naznačil, že do vlády půjde pouze ten, kdo byl zvolen poslancem, což Pilip nesplňuje.

Vznik vlády brzdí 11 sporných bodů
Ani šestihodinové jednání lídrů ČSSD a Koalice, které skončilo po půlnoci, nepřineslo finální návrh společného vládního prohlášení. Sporných zůstává jedenáct bodů, které se týkají například rozpočtu, boje s korupcí či daňové a důchodové reformy. Jednání bude pokračovat v pondělí. Hned, jak dojde ke shodě, začnou politici diskutovat o rozdělení ministerstev, v nichž by se mohli objevit i nestraníci.

I přes otevřený konec sobotního jednacího maratonu mají lídři všech tří zúčastněných stran stále vůli jednat. Doufají, že se k dohodě podaří dospět v pondělí. Text programu by pak schválila politická grémia stran.

"Jednání se přibližují možnosti uzavřít dohodu," tvrdí lídr ČSSD Vladimír Špidla.

"Na drtivé většině obsahu z jednadvacetistránkového textu se podařilo najít shodu," zdůraznil šéf lidovců Cyril Svoboda.

"Chceme přispět ke vzniku proevropské vlády, která bude bojovat s korupcí," uvedla předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová.

Ačkoli Vladimír Špidla naznačoval, že v sobotu bude programová shoda nalezena, po jednání s koaličními partnery konstatoval, že některé věci ještě musejí znovu projednat straničtí experti.

Na čem se ČSSD a Koalice neshodnou
Další odborné posouzení bude vyžadovat například sladění názorů na vyrovnání se s požadavky maastrichtských kritérií, což je nutné pro připojení k Evropské měnové unii. Zatímco ČSSD slibuje, že stát bude mít nižší deficit státního rozpočtu než tři procenta v roce 2008, Koalice počítá se snížením schodku na tuto míru u všech veřejných rozpočtů už k roku 2006.

Sociální demokraté, lidovci a unionisté se také vrátí k hledání kompromisu v důchodové reformě a daních. Zabývat se budou například majetkovými přiznáními, která požaduje ČSSD a která zůstávají sporná. Unie svobody-DEU naopak chce snížit daně právnickým osobám.

Na dotazy, zda se obě strany dohodly na nákupu stíhaček Jas-39 Gripen, místopředseda ČSSD Stanislav Gross odpověděl, že v textu nebude značka letounů uvedena. "Sociální demokracie ale neslevuje z přesvědčení, že je v zájmu země hájit vzdušný prostor vlastními prostředky," podotkl Gross.

Koalice také žádá záruku, že sociální demokraté ve sněmovně nepodpoří záměr komunistů zrušit lustrační zákon.

Otevřena zůstává bytová politika, tedy deregulace nájemného a otevření trhu s byty, neshoda dál panuje také v názoru ČSSD a Koalice na registrované partnerství.

Kdy se budou rozdělovat ministerstva?
Od úterý hledali vyhovující formulace straničtí experti. V pátek odborníky dohodnutou verzi projednávala stranické grémia. Pokud budoucí koaliční partneři společný program přijmou, začnou ihned poté diskutovat o rozdělení resortů mezi jednotlivé strany.

Tuto otázku chtěla Koalice otevřít už v sobotu, ale na to podle šéfa KDU-ČSL Cyrila Svobody nedošlo. Diskuse o obsazení ministerských funkcí by měla následovat příští týden. "Rozdělení ministerstev je pro Koalici klíčovou věcí, aby mohla realizovat něco ze svých priorit," podotkla předsedkyně US-DEU Hana Marvanová.

Neřešitelný problém? Nebyl
Čelní sociální demokraté rozhodně odmítli, že by se objevil nějaký neřešitelný problém při formulování zásad společné zahraniční politiky. Kapitolu experti pouze rozšiřovali, aby byla výstižnější.

"Diskutovalo se například o vyčlenění vojenských sil pro mezinárodní jednotky. Z návrhu nebylo jasné, zda jsou míněny zvláštní jednotky pro NATO, nebo pro obranné síly Evropské unie," podotkl Gross, který o zahraniční politice s partnery z Koalice jednal.

ČSSD nevidí problém ani v tom, že nynější ministr zahraničí a poslanec Jan Kavan bude ve sněmovně často chybět. Byl totiž zvolen předsedou Valného shromáždění OSN. "Zákonodárci berou v úvahu nepřítomnost poslanců, kteří plní politické úkoly v zahraničí," připomněl Špidla dosavadní zvyklost. - více o zvolení Kavana

Ve vládě mohou být i nestraníci
Vladimír Špidla připustil, že by se v nové koaliční vládě mohli objevit i odborníci, kteří nejsou spojeni s žádnou politickou stranou. O možnosti, že ve vládě zasednou nestraníci, hovořil v pátek vicepremiér Pavel Rychetský. "Ale úvahy ještě nebyly dokončeny," podotkl Špidla.

Proti nestraníkům ve vládě nic nenamítá ani předsedkyně US-DEU Hana Marvanová. "Nikdy jsem se jim ve vládě nevyhýbala, nechám se překvapit," uvedla Marvanová, podle níž záleží na konkrétních jménech.

Podle Špidly je při sestavování kabinetu třeba brát v úvahu osobní neúspěch ve volbách. "Jistě je to zatížení, které je třeba brát v úvahu," zdůraznil lídr ČSSD. Ve volbách propadl například místopředseda unie Ivan Pilip, který se nedostal do sněmovny.

Lídr sociální demokracie Vladimír Špidla (vpravo) a místopředseda strany Stanislav Gross během zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD. (29. června 2002)

Čelní představitelé Koalice před zahájením jednání s kolegy z ČSSD o vládním prohlášení. (29. června 2002)

Lídři ČSSD a Koalice na noční tiskové konference po ukončení šestihodinového vyjednávání ze soboty na neděli. (30. června 2002)

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video