Muslimští žáci ve třídách pařížského "rudého pásu" jen nezúčastněně sledují školní lekce o holokaustu, vypadá to ještě dobře. Mohou totiž i vstát a zastat se Hitlera nebo začít nadávat na Židy.
"Jakmile mluvíte při nějaké historické události o Židech, zazní antisemitské poznámky," říká učitel dějepisu Iannis Roder, který shrnul své zkušenosti ze školních tříd v knize Ztracená území republiky. Ale i když žáci mlčí, neznamená to, že je vše v pořádku. O tom smutně svědčí třeba školní zdi s nápisy "Smrt Židům".
Od časů, kdy byly vražděny miliony lidí, už uplynulo téměř šedesát let, dědictví nacismu však nezmizelo. Přežil antisemitismus i snaha umenšit či zamlčet nacistické zločiny, přetrvávají snahy nějak omluvit fašistické režimy.
K tomu se připojuje stále větší neznalost minulosti. Z insignií vražedného režimu se pak stávají pouhé předměty zábavy, jak připomněla nedávná aféra britského prince Harryho, který přišel na večírek v německé vojenské uniformě s hákovým křížem.
Mohlo být přitom ještě hůře: původně chtěl Harry nastoupit v uniformě Hitlerovy SS, jejíž příslušníci byli hlavními organizátory a vykonavateli masového vraždění v Osvětimi i jinde. Půjčovna kostýmů však pro něj neměla dost velký oblek těchto smrtonošů.
Dědictví nacismu nezmizelo
Francouzský krajně pravicový politik Jean-Marie Le Pen si s hákovými kříži nehraje. Jen se tváří, že nacismus nebyl zase tak zlý - aspoň ve Francii ne. "Německá okupace (Francie) nebyla zvlášť nehumánní. Kdyby Němci rozšířili masové popravy do všech koutů, jak se tvrdí, nepotřebovali by koncentrační tábory," řekl listu Rivarol počátkem ledna.
Tak "opomněl" nejen deportaci 75 tisíc Židů do vyhlazovacích táborů, které přežilo jen 2251 z nich. Zpochybnil i nacistické masakry v Oradouru sur Glane a na jiných místech Francie.
Skandál vyvolala v předvečer Osvětimi i německá krajní pravice. Postupovala však rafinovaněji než Le Pen. Když se měla v saském zemském sněmu držet minuta ticha za oběti holokaustu, opustili poslanci z krajně pravicové Národnědemokratické strany (NPD) jednací sál s tím, že podobný akt opomíjí oběti "bombardovacího holokaustu". Takto NPD označuje spojenecké bombardování, jež zničilo řadu německých měst a vyvrcholilo zkázou Drážďan. Její poslanci se tak svezli na vlně sebelítosti Němců.
Podobně postupuje i Muslimská rada Británie. Odmítla účast na vzpomínkové akci za oběti holokaustu s tím, že uctí jen den genocidy a že do něj zahrne Bosnu, Rwandu a také Palestinu. "Izrael také spáchal masové vraždy," tvrdil mluvčí rady, která je největším seskupením britských muslimů. Židovské organizace v Británii podobné srovnávání ostře odmítly.
Italové se na rozdíl od Němců nelitují. Mají pocit, že za zločiny války nejsou odpovědní a že jejich "vůdce" Benito Mussolini neměl s holokaustem nic společného. Snad proto dodnes visí v sídle premiéra, římském paláci Chiggi, vyobrazení Mussoliniho. A snad proto přežívá i "římský pozdrav" se zvednutou pravicí a rozevřenou dlaní, jímž Mussolini zdravil jásající davy. Pravda, když jej teď použil Paolo di Canio z fotbalového klubu Lazio Roma, vypukl skandál. Německý list Die Welt však tvrdí, že stejné gesto použil loni i premiér Silvio Berlusconi, když zdravil jásající dav po podpisu evropské ústavy.
Ukazuje se však, že Mussolini nebyl neviňátko. Podle historika Michela Sarfattiho uzavřel s Hitlerem tajnou dohodu o vydávání Židů oddílům SS. Přesto si řada Italů dál myslí, že jejich fašismus byl něco jiného než ten německý. Nejsou sami. Jak ukázaly nedávné diskuse okolo muzea obětí holokaustu, i mnoho Maďarů by rádo popřelo podíl své země na genocidě.
