Mlynář navrhne vládě, co dělat s vepřínem

L e t y u P í s k u - 14. května 1998 - Snaha ministra bez portfeje Vladimíra Mlynáře odstranit velkovýkrmnu vepřů, která stojí na místě bývalého koncentračního tábora českých a moravských Romů v Letech u Písku, je po čtyřech měsících zřejmě u konce. Ačkoliv se dosud ministrovi nepodařilo najít s vlastníkem výkrmny společnou řeč, kabinet Josefa Tošovského by měl během několika nejbližších dnů dostat na stůl Mlynářovy návrhy, jak s vepřínem naložit.

"V podstatě jsou dvě varianty postupu, mezi kterými se rozhodne. Respektive: třetí varianta je nedělat nic," prozradil Mlynář, který na podkladech pro vládu, jež si likvidaci letského vepřína vetkla do svého programového prohlášení, začal pracovat už před čtrnácti dny. Kabinet tedy s největší pravděpodobností stihne o osudu výkrmny rozhodnout ještě do předčasných voleb. "Za prvé: vepřín je možno zákonně vyvlastnit za soudem odhadnutou cenu jako místo, které je v ochranném pásmu kulturní památky. Druhá možnost - my jí pracovně říkáme mírová - spočívá v tom, dohodnout se s vlastníkem vepřína AGPI Písek," nastínil Mlynář. Tato varianta, ke které se Mlynář přiklání, předpokládá budovu v Letech zbourat a postavit ji někde jinde. "Znamenalo by to samozřejmě větší investici státu - zatím bych ale nerad předem pustil nějakou nepřesnou sumu," prohlásil Mlynář. Vedení společnosti AGPI Písek odmítlo výsledky jednání jakkoliv komentovat proto, že vydá později vlastní písemné stanovisko. Na včerejším pietním aktu na památku Romů, kteří v letském koncentračním táboře zemřeli, nikdo ze společnosti nebyl. Do Let včera zamířili Romové, kteří tu vyjádřili svou nespokojenost s dosavadním přístupem vlády k někdejším slibům vybudovat na místě vepřína důstojné pietní místo. "Není možné, aby tam, kde leží mrtví, běhala prasata. Zbourat vepřín je naše jediná varianta. Není to otázka finanční, ale etická, a my jsme s dosavadním přístupem vlády značně nespokojeni," prohlásil člen Meziresortní komise pro řešení problémů romské komunity při české vládě Matěj Šärközi. "Prasečák odráží historii i současnost Romů, podívejte se, jaká je to symbolika, jako by nás všechny dosavadní vlády chtěly přirovnat k prasatům," rozčilil se Čeněk Růžička, tajemník Výboru pro odškodnění holocaustu, jenž pietní akt pořádal. V letském táboře zahynul Růžičkovi otec i třináctiměsíční bratr. Jeho čtyřiasedmdesátiletá matka Alžběta, která z romského tábora v Letech putovala do Osvětimi a Ravensbrücku, se na místo utrpení vrátila včera poprvé po šestapadesáti letech. "Ano, vybavuji si to tady," vypravila ze sebe s pláčem žena na vozíku.