"Zoufale jsem se snažil tu mizernou šňůru uvolnit. Nešlo to. Zem se blížila strašně rychle. Nakonec jsem hlavní padák odhodil a otevřel záložní. Bylo však už pozdě. Zakryl jsem si oči a cítil, jak nohama lámu větve nějakého stromu. Chvíli po dopadu jsem ještě vnímal a křičel bolestí. A pak už nevím nic," vypráví mladík.
Výsledkem tragického seskoku byla několikanásobná zlomenina stehenní kosti, náročné operace, měsíc v nemocnici a další měsíce v nehybnosti doma na lůžku.
Nyní se Jiří Chvojka se společností, která jeho osudný seskok pořádala, chce soudit. "Nehoda byla podle nás způsobena buď vadou padáku, nebo jeho chybným sbalením," uvedl advokát, kterého si Chvojka na vlastní náklady najal.
"Rovněž chceme prokázat, že instruktoři nezajistili potřebné rádiové spojení," tvrdí dále advokát.
"To samé se může stát každému, to nebyla moje chyba," varuje Chvojka možné zájemce o podobná dobrodružství. Podle něj jsou pořadatelé adrenalinových sportů často neodpovědní.
"Hlavně že ode mě vyinkasovali peníze, pak už je nic jiného nezajímalo. Při zběžném kursu jsem padák viděl jen letmo, vůbec se nenamáhali nám něco vysvětlit. Ubezpečovali mě, že skákat s padákem je bezpečnější než ležet doma v posteli," říká Jirka na adresu instruktorů.
Společnosti, které pořádají seskoky, skutečně nejednají nezištně. Za jediný seskok si inkasují od dvou do tří tisíc korun. "Nováčkům se před seskokem tvrdí, že kdyby nastaly problémy, dostanou ze země radu do sluchátek v helmě. Já jsem ale žádnou pomoc rádiem nedostal, slyšel jsem jen nějaké hlášení o počasí. Zřejmě měli pomotané frekvence," stěžuje si Jiří.
Pořadatelé se v případě neúspěšného seskoku obvykle brání tím, že klient podepsal jakési prohlášení, že skok podstupuje na své riziko. K Chvojkově případu však bylo podáno trestní oznámení a věcí se bude zabývat soud.
