"Jezdit autem byl odmalička můj sen, který jsem si splnil. Měsíc předtím, než jsem nastoupil do kurzu, jsem si vyzkoušel, jaké úpravy budu na autě potřebovat, takže jsem věděl, do čeho jdu. Zvládli jsme to nad očekávání," svěřil se osmnáctiletý Tomeš.
Ze začátku měl problémy s blinkry, ale i to vypilovali. "Během závěrečných zkoušek jsem žádný problém neměl," dodal čerstvý řidič.
Auto mu nechala autoškola připravit na míru. Tomeš řídí bos. Pravou nohou nastartuje, připne si bezpečnostní pásy, nohy opře o volant a auto se plynule rozjede vpřed.
"Jakubovi jsme posunuli dozadu sedadlo, aby si mohl opřít nohy o volant. Levou nohou drží kuličku na volantu a řídí, pravou nohou zase ovládá páku pod volantem, kterou přidává plyn, nebo brzdí. Jeho auto musí mít automatickou převodovku," řekl ředitel autoškoly Pavel Peml. Přiznává, že se s podobným případem ještě nesetkal.
"Je to první případ, kdy učíme člověka řídit auto nohama, takže jsme z toho měli zpočátku zamotanou hlavu a společně s matkou jsme řešili, jak to bude zvládat. Jak ale my ovládáme život rukama, on ho stejně dobře zvládá nohama. Po dvaceti minutách jízdy na cvičišti nebyl problém," řekl Peml.
Chtěl by vlastní auto
Vlastní auto však čerstvý řidič ještě nemá. Tomeš by chtěl část peněz získat od státu jako příspěvek na vozidlo. O něj můžou tělesně postižení žádat. "Chtěl bych mít auto na každodenní dojíždění do školy. Po prázdninách nastupuju do třicet kilometrů vzdáleného Vysokého Mýta na stavební průmyslovku," řekl Tomeš.
Autoškola pro handicapované funguje v Přelouči devět let. Od té doby získalo řidičák sto pět lidí s postižením. "Je to málo, zájem postižených je mnohonásobně větší, ale kurz stojí přes sedmnáct tisíc korun, proto na něj bohužel mnoho z nich nemá peníze, i když by pro ně auto bylo obrovskou pomocí," uvedl Peml.
Když se vozíčkář rozhodne, že si v přeloučské autoškole řidičský průkaz pořídí, čeká ho intenzivní čtrnáctidenní kurz. "Účastníky kurzu odvezeme na cvičiště a podle jejich postižení je přidělíme k různým autům. Začínáme teorií, kterou prokládáme jízdou. Hodně využíváme trenažér. Zajišťujeme jim stravu i ubytování," popsal Peml.
