Ratko Mladič za války velel bosenskosrbským vojákům. Před spravedlností uniká už dvanáct let, stejně jako bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžič.
Po těchto dvou byl osmapadesátiletý Tolimir mužem číslo tři na seznamu nejhledanějších zločinců bosenské války. Do Haagu se dostal poté, co ho koncem května zatkli na hranici mezi Srbskem a Republikou srbskou, jež je součástí Bosny a Hercegoviny. I když sám Tolimir tvrdí, že byl dopaden v Bělehradě a odtud převezen do Bosny. - více zde
Na úvod dnešního slyšení se ohradil proti tomu, že dosud nezačalo vyšetřování jeho "nezákonného dopadení a vydání". Pak se ho předsedající soudce zeptal, zda se cítí vinen, či nevinen. V tu chvíli ale Tolimir odložil sluchátka s překladem, čímž fakticky přerušil celou proceduru.
Během přestávky technici do sálu nainstalovali reproduktory, aby obžalovaný mohl všemu rozumět. Ale i po opětovném přečtení obžaloby zůstal Tolimir zticha, což si soudce podle zavedené praxe vyložil tak, že se obžalovaný cítí nevinen.
Na protest si nebere léky
Zdravko Tolimir si už dříve stěžoval, že je ve špatném zdravotním stavu. Ovšem zároveň přiznal, že si na protest proti "nelegálnosti procesu" odmítá brát léky.
Podobně jako Mladič s Karadžičem je obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti - včetně podílu na genocidě ve Srebrenici. Ta se do historie zapsala jako nejstrašlivější kapitola bosenské války.
Srbové tehdy za bezmocného přihlížení nizozemského kontingentu povraždili během několika červencových dní roku 1995 na osm tisíc muslimských obyvatel města, většinou mužů a chlapců.
Zdravko Tolimir měl za války v letech 1992 až 1995 v generálním štábu bosenskosrbské armády na starosti zpravodajství. V roce 1996 byl penzionován, v únoru 2005 na něj ICTY vydal zatykač.
Jeho nedávné dopadení přimělo Evropskou unii k obnovení rozhovorů se Srbskem. Jednání byla u ledu celý rok - kvůli neochotě Bělehradu vydat Mladiče.
