Mladé zločince čeká dozor

  • 2
Jak potrestat mladého zločince? Těm, co mají na svědomí mírnější přečiny, například zakázat styk s partou nebo diskotéky. U vážných činů pak ústavní výchova. Anebo - nová rodina. I s tím počítá návrh zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, který ve středu schválila vláda.

"Zaměřujeme se na prevenci. Proto jsme do návrhu zapracovali koncepci náhradní rodiny," uvedl ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

Dítě či mladistvého, jež vlastní rodina zanedbává či nezvládá, by v budoucnu mohl soud svěřit do péče příbuzných. "Ale i jiným osobám. Chceme vytvořit rejstřík osob, které se budou náhradní výchově věnovat," dodal ministr.

Ústavní výchova by měla být nařizována jen v nejnutnějších případech. "Ústavy dělají svou práci dobře, ale stále je to 'jen' kolektivní zařízení, nikoli rodina," uvedl Jiří Pilař z ministerstva školství.

Mladé zločince čeká dozor
Nařídit mladému zločinci ústavní výchovu - nejtvrdší trest, který lze dětem uložit - by v budoucnu měli soudci jen za výjimečný čin. Nová trestní politika totiž počítá s umístěním do náhradních rodin.

Anebo s přísnou kontrolou probátorů v domácím prostředí. Probační a mediační služba - teprve půl roku existující instituce - by měla sehrát klíčovou roli v novém pojetí trestání dětí a mladistvých, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti.

Návrh příslušného zákona již schválila vláda a na podzim se jím bude zabývat parlament. "Pokud se mladistvý dopustí nějakého činu, který je v rozporu se zákony, měla by následovat reakce společnosti. Proto ministerstvo připravuje specializované soudy pro mládež a různé alternativní tresty. Aktivně by do těchto případů měla vstupovat právě i probační a mediační služba," říká její ředitel Pavel Štern.

Instituce, která je partnerem policie, státních zastupitelství i soudů, má nyní už 167 zaměstnanců. "Naše úloha bude hlavně spočívat v tom, kontaktovat mladistvé delikventy. Společně bychom se měli dopracovat k tomu, aby si uvědomili, co udělali. Aby se naučili za své činy přebírat odpovědnost. A snažili se situaci nějak napravit," míní Štern.

Odborníci na dětskou psychiku soudí, že podobná "promlouvání do duše" nejsou zbytečná. "Máme s touto službou dobré zkušenosti. Může to znít paradoxně, ale opravdu se mnohdy podařilo přimět dítě k tomu, aby se nad sebou začalo zamýšlet.

Dostane čas, aby si uvědomilo, že by za své činy mohlo skončit v ústavu," říká ředitel odboru speciálního vzdělávání ministerstva školství Jiří Pilař, který má na starosti problematiku ústavní výchovy.

Probační úředník, kterého soudce přidělí, se navíc může zaměřit také na to, jakým způsobem se dotyčné dítě chová ve škole, ve volném čase, v rodině.

A zda dodržuje výchovná omezení, která soud nařídil. "Soudci mohou například uložit dětem povinnost bydlet s rodiči. Nebo zakázat styk s určitou skupinou osob, zakázat chození na diskotéky," uvedl ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

Podobná omezení mohou soudci ukládat už dnes: často se používají například u gamblerů. "Tím, že jim uložíte povinnost zdržet se návštěv heren, můžete něčeho dosáhnout.

Nicméně se tím nedá úplně vyloučit další konflikt se zákonem. Herna či diskotéka je jen jeden z bodů, sama trestná činnost má ovšem širší příčiny," soudí Štern.
Například zanedbání péče rodičů.

"Probační úředník bude moci kontrolovat i rodiče. Jestli v jejich výchově nejsou nějaké nedostatky, na které by bylo třeba dále reagovat," podotkl šéf legislativního odboru ministerstva spravedlnosti Vladimír Král.

Soudce bude moci dítě umístit do rodiny příbuzných, anebo do zcela jiné, náhradní rodiny. Pro tyto účely by měl vzniknout rejstřík osob, které se budou náhradní výchově věnovat. "Ústavní výchova by měla být ukládána jen jako výjimečný trest," tvrdí ministr Bureš.

Dnes se ústavní výchova nařizuje v případech, kdy děti nemají rodiče, anebo když na ně vlastní rodina působí negativně. "Jde o to, aby ústavní výchova byla opravdu až tam, kde selžou všechny rodinné či pseudorodinné možnosti. Protože rodina je pro vývoj dítěte klíčová," říká ředitel Pilař.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video