Lidé by se mohli například dozvědět, kdo vraždil. Ilustrační foto

Lidé by se mohli například dozvědět, kdo vraždil. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Mladé vrahy možná čeká konec anonymity

  • 30
Sněmovna odsouhlasila novelu trestního zákona. Mezi jednotlivými paragrafy lze najít i ten o identitě zločinců, kterým ještě nebylo 18 let. Ta je dosud tajná, podle novely by se to ale mohlo změnit. Norma teď putuje do Senátu, panují však kvůli ní rozpory.

Podle úpravy by soudci mohli u zvlášť závažných trestných činů zveřejňovat jméno a podobu mladistvých pachatelů.

"Jejich identitu by ale nesměli odhalit před vydáním pravomocného rozsudku," vysvětlil mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

Zatím platí přísná anonymita, a tak veřejnost neví, jak se jmenuje chlapec, který třiceti ranami sekerou zabil svého otce. A kdo přesně zavraždil faráře v Třebenicích na Litoměřicku. Nebo jak se jmenují dva hoši, kteří v Hradci Králové brutálně zabili bezdomovce.

Rozhodnutí bude na soudcích
Vše bude záležet na rozhodnutí soudce. Pokud si on bude myslet, že by mladistvý mohl být pro společnost nebezpečný i po uplynutí trestu, může jeho identitu veřejnosti odkrýt.

"Šlo by o případy vraždy, znásilnění nebo loupeže, kdy by pachateli hrozil minimálně osmiletý trest. To se ale netýká dětí do patnácti let. U těch i nadále bude platit absolutní anonymita," dodal mluvčí ministerstva.

O změně v zákoně, který začal platit v roce 2004, uvažovalo ministerstvo od počátku. Po dvou letech proto požádalo předsedy příslušných soudů, kteří tuto problematiku řeší, o jejich stanovisko. "Vyšlo najevo, že by zde tato možnost být měla," tvrdí Petr Dimun.

Shoda mezi odborníky chybí
Názory na odhalení identity jsou rozdílné i u jednotlivých soudců. "Jsem spíš pro nezveřejňování jména u mladistvých a nezletilých," říká Věra Benešová, předsedkyně senátu Krajského soudu Ústí nad Labem, která má mladistvé na starosti.

Odlišný postoj má soudkyně ústeckého krajského soudu Jana Kurešová. Se zveřejněním jmen a podoby mladistvých souhlasí a nevidí jediný důvod, proč by se měla jejich identita zatajovat. "Myslím si, že u nich může sehrát výchovnou roli i společenský pohled na ně," dodala.

Novela zákona například podle Pavla Košňara, ředitele základní školy v Broumově na Královéhradecku, nic neřeší. Podle něj totiž soudci totožnost pachatele stejně nebudou zveřejňovat. "Společnost by měla vědět, kdo je lump a grázl. Když kluk zabije dívku, její fotka je ve všech médiích, a o něm se neví nic. Prý musí být ochráněn. To ale nevím proč," tvrdí Košňar.

Podle ministerstva je ochrana důležitá proto, že mladí lidé mají před sebou celý život a můžou se ještě vrátit do společnosti a žít bez problému. Novelu zákona musí ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident.

Tresty beze jmen
(u koho by soudce mohl prozradit jeho totožnost)

  • Třicet ran sekerou. Soud vyměřil v červnu 2003 osm let mladíkovi, jenž jako sedmnáctiletý třiceti ranami sekerou zavraždil v Ponikvi na Prostějovsku svého otce. Vrchní soud trest snížil na pět let.
  • Vražda bezdomovce. Na osm let do věznice poslal soud v září 2003 dva mladíky, kteří jako sedmnáctiletí v Hradci Králové brutálně zavraždili bezdomovce.
  • Ubodal učitele. K devíti letům odsoudil v srpnu 2004 soud sedmnáctiletého učně, který ve Svitavách ubodal učitele. - více zde
  • Vražda faráře. Osm a půl roku vězení dal v březnu 2005 soud mladíkovi, který se jako patnáctiletý podílel na vraždě faráře v Třebenicích. - více zde
  • Útok na bratrance. Sedmnáctiletý mladík byl v červenci 2005 odsouzen na osm a půl roku za to, že v Ostravě ubodal svého bratrance.
  • Vražda důchodce. Na pět až devět let do vězení poslal letos v lednu soud tři mladíky, kteří zavraždili v Malých Svatoňovicích na Trutnovsku důchodce. Dvěma bylo při útoku šestnáct let, třetí byl o rok starší.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video