Tereza Báčová vystudovala lékařskou fakultu a chce být oční lékařkou. Aby získala atestaci, musí se připravovat šest let – jenže první dva roky na chirurgii, teprve pak ve svém oboru. "Znamená to, že oko uvidím až po dvou letech," kritizuje s nadsázkou Báčová.
Proti zákonu, který změnil podmínky vzdělávání lékařů, mladí lékaři protestují. Stojí za nimi Česká lékařská komora, která nyní usiluje o změnu – chce, aby mohla organizovat vzdělávání místo ministerstva zdravotnictví. "Nynější systém totiž devastuje zdravotnictví," řekl prezident komory Milan Kubek.
Zákon vytvořil deset kmenů. Například neurolog svůj kmen nemá, musí nastoupit na internu a teprve pak na neurologii. Má za sebou dva roky a znovu začíná. Lékařům také vadí, že dostávají v porovnání se zahraničím málo peněz, když se jako rezidenti připravují na atestaci.
Lepší podmínky za hranicemi
Ministerstvo systém obhajuje a odmítá návrh komory, aby vzdělávání organizovala ona. "Komora nemá zkušenosti, vzdělávání však chceme předat univerzitám," řekl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Podle Kubka současný systém mladé lékaře od práce v Česku odrazuje. Řada z nich proto odchází po fakultě do ciziny a do českého zdravotnictví ani nenastoupí. Loni ze 780 absolventů odešlo 60. Podle Kubka jim vadí "otrocké" podmínky, za nichž jim stát přispívá na přípravu k atestaci.
Práci v Německu si už vyjednává například Karel Brabec, který se chce specializovat na neurologii. Novinářům řekl, že v Sasku dostane čistého 2200 eur měsíčně (téměř 58 000 korun) a přitom se také může připravit na atestaci.
V Česku má při přípravě na atestaci jako rezident 2600 korun měsíčně, dostal totiž jen pětinový úvazek, v nemocnici ale musí být 8,5 hodiny denně. Díky školskému stipendiu mu stoupá příjem měsíčně na 10 000 korun. Až atestaci složí, dostane nástupní plat 20 000 korun hrubého.
