Povídačky o bájné nestvůře, která čeří hladinu jezera Loch Ness, se nesly drsnou Skotskou vysočinou už v šestém století. Čtrnáct set let ale legenda nedolehla dál než do okolních vesnic. To se změnilo v roce 1933, když severní břeh jezera spojila se světem silnice.
SLAVNÉ FOTOGRAFIESeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Fascinující výhled na jezero okořeněný záhadou pod hladinou přilákal první turisty. Po nové silnici jel 19. dubna 1934 brzy ráno i uznávaný britský chirurg Robert Wilson. S přítelkyní mířil za kamarádem Mauricem Chambersem. V jednu chvíli však jeho partnerka vyjekla: "Ach bože, to je ta příšera!"
Sám pak spatřil, jak se něco na hladině hýbe. Rychle zastavil, tasil fotoaparát a začal fotit. Pořídil pět snímků a když pak film vyvolal, zjistil, že jsou použitelné dva záběry. Ten slavnější, který zachytil hlavu a krk údajného monstra, vyšel už o dva dny později v listu Daily Mail.
Senzace byla na světě, ale Wilson po takové slávě netoužil. Snímek sám nikdy nepublikoval a dokonce s ním ani nechtěl spojovat své jméno. Jeden z nejslavnějších záběrů dvacátého století se tak do historie vryl pod prostým názvem "Chirurgova fotka".
Fascinující fotka z důvěryhodného zdroje
Jedna z nejpoutavějších fotek příšery přezdívané Nessie fascinovala lidi hned ze dvou důvodů - poprvé mohli vidět hlavu a ne pouze hrb monstra a záběr navíc pocházel z důvěryhodného zdroje. Nikdo nepředpokládal, že by respektovaný londýnský lékař zosnoval takový podvrh.
Tato verze příběhu kolovala médii šest desítek let a fotografie roky vyčnívala nad všemi, které senzacechtiví podivíni na březích skotského jezera pořídili. Pochybovačů sice s lety přibývalo, ale ke spolehlivému popření příběhu chyběly pádné důkazy.
Jeden z nejrafinovanějších podvrhů historie rozšmodrchal až v roce 1994 bývalý učitel umění Alastair Boyd a jeho přítel David Martin. Při řešení hádanky se museli vrátit k šedesát let starým událostem a detektivním způsobem pospojovat jednotlivé postavy příběhu.
LOCHNESSKÁ PŘÍŠERAO lochnesské příšeře se nesou zvěsti už od šestého století. V roce 565 měl podle legendy svatý Kolumbus zachránit jednoho z Piktů ze spárů příšery, která ho napadla kdesi u řeky Ness. Teorie, které tvrdí, že v jezeře opravdu žije živočich neobvyklých rozměrů, většinou hovoří o druhohorním plazovi zvaném plesiosaurus, který měřil kolem dvaceti metrů. Úkaz ale bývá také vysvětlován hejny ptáků, obřím úhořem, shluky řas nebo výskytem tuleňů. Objevování monstra se také popisuje jako optický klam, důsledek seizmické činnosti nebo klam způsobený stromy. Britská BBC mezi lety 2002 a 2003 téměř dva roky nepřetržitě sledovala s pomocí nejmodernější techniky dění na jezeře. Tým propátral jezero pomocí 600 separátních sonarových paprsků a také satelitních navigačních technologií. V 38 kilometrů dlouhém, tři kilometry širokém a 230 metrů hlubokém jezeru se ale nic najít nepodařilo. |
Jen pár měsíců před výletem doktora Wilsona k jezeru Loch Ness totiž najal list Daily Mail herce, režiséra a lovce velkých zvířat Marmadukea Wetherella, aby obří monstrum vystopoval. Wetherell hlásil první úspěchy už po pár dnech. Na pobřeží prý našel otisky tlap velkého zvířete se čtyřmi prsty.
Dobrodruh s velkými ovacemi pořídil sádrové odlitky a před Vánocemi 1933 je poslal na analýzu do Muzea přírody v Londýně. Objev přilákal stovky zvědavců a kolem jezera rázem nebylo možné sehnat volnou postel. Každý chtěl senzaci vidět na vlastní oči.
Bublina ale rychle splaskla. Zoologové oznámili, že otisk připomíná nohu hrocha, ale ve skutečnosti ho vytvořil podstavec popelníku nebo stojanu na deštníky. Dodnes není jasné, jestli chtěl Wetherell jednoduše obelstít svět, anebo se stal obětí vlastního omylu.
Šarlatán naplánoval odplatu za ostudu
Ať už to bylo jakkoli, uřízl si pořádnou ostudu a Daily Mail ho zavrhl. Zřejmě v tu chvíli se mu v hlavě začal klubat plán na hořkou pomstu. O šedesát let později Boyd s Martinem rozkryli, jak odplatu naplánoval a provedl.
Martin se na začátku devadesátých let dostal k článku z roku 1975, ve kterém Wetherellův syn Ian tvrdí, že fotografie byla podvrh. Zpráva tehdy zapadla, ale Boyd v ní zachytil hned dva zajímavé momenty. Wetherell junior mezi strůjci podvodu jmenoval i Maurice Chamberse, za nímž jel chirurg Wilson toho dne na návštěvu.
Zmínil se také o tom, že originální snímek na pozadí zachycuje scenerii jezera. To byla pravda. Původní snímek však otiskly noviny pouze jednou v roce 1934. Od té doby už se všude objevovala jen oříznutá fotografie, kde je kolem Nessie vidět pouze voda. Ian tak musel mít buď hodně dobrou paměť, nebo snímek sám vyfotografovat.
Pravdu si ale vzal do hrobu dřív, než ho badatelé stačili oslovili. Na jihu Anglie nicméně vypátrali jeho nevlastního bratra Christiana Spurlinga. Ten jim ve svých 93 letech na smrtelné posteli prozradil celý podvrh, ve kterém sehráli roli on sám i bratr Ian.
Místo Nessie jen hračka z plastu
Pomsta byla hnaná nenávistí Wetherella k Daily Mailu, který se k němu po fiasku zachoval macešky. "My jim tu jejich příšeru ukážeme," prohlásil údajně nasupeně a začal osnovat podvod století. Ústředním bodem celého plánu byl model příšery.
PODVODNÍK O LOCHNESCE"My jim tu jejich příšeru ukážeme," řekl Wetherell, než začal kout podvodný plán. |
Ian koupil dětskou ponorku a Spurling pak na kapitánský můstek hračky nasadil krk a hlavu, které měly budit zdání monstra. Wetherell se svým synem Ianem potom zamířili ke klidné zátoce na jezeru Loch Ness a hračku pustili na vodu. Vyfotografovali ji tak, aby bylo jezero na pozadí. Důkaz pak potopili.
Posledním bodem spiknutí bylo přesvědčit seriózního lékaře Wilsona přes jeho přítele Chamberse, aby fotografie vyvolal a prodal do Daily Mailu. Podvod zřejmě vyšel daleko lépe, než si kdo ze spiklenců uměl představit. I tuto verzi příběhu však dnes mnozí zpochybňují.
Poukazují především na to, že není jasné, jestli v té době existovala tak důmyslná hračka, která by mohla v podvodu sehrát hlavní roli. Záhadou také zůstává, proč Boyd s odhalením přišel až po Spurlingově smrti. Pravdu o lochnesské příšeře tak dodnes pečlivě střeží vlny jezera a ty tajemství z hlubin jen tak nevydají.
Jezero Loch Ness leží na samém severu Velké Británie |
