Má to prostý důvod: jakmile je protivník či teroristé odhalí, bez milosti je - a třeba i v míru - zlikvidují. Mnozí letečtí návodčí zemí NATO tak beze stop zmizeli například při konfliktu v bývalé Jugoslávii. Právě oni totiž vybírali a pak i naváděli letouny aliance na důležité cíle.
Tito experti patří ve všech armádách k nejvíce ceněným, trénovaným a nejlépe školeným: v geografii, matematice, navigaci a komunikaci, ale také v umění přežít v jakékoliv situaci.
A na co návodčí nyní myslí, když nenavádí letouny k bombardování, ale k záchraně lidí? "On to až takový rozdíl zase není. I když ve válce by po nás pásl kdekdo a teď nás nikdo neloví. I v boji ale můžete zlikvidováním velícího stanoviště protivníka zachránit stovky lidských životů," říká kapitán Miroslav K.
Buď jak buď, ve válce i při záplavách musí návodčí pilotům letounů předávat stoprocentní informace a výpočty. Nyní se tedy soustřeďují na odesílání přesné polohy lidí v nouzi, bezpečných přistávacích ploch, vedení vysokého napětí či jiných rizik, která mohou vrtulníky ohrozit.
Anonymita kapitána Miroslava K. netrápí: "Svou práci nedělám proto, abych se stal mediální hvězdou." Stačí mu, když zavolá šéf policie v Ústí nad Labem a poděkuje za vrtulníky, bez nichž by se nepodařilo potopit utrženou mnohasettunovou nákladní loď. "Bylo to milé, ale nám opravdu stačí vědomí, že pomáháme lidem," dodává kapitán.
Nepublikovatelnými nadávkami však častuje muže, který si šel v době kulminujících záplav v Ústí zaplavat v neoprenovém obleku. Nešlo totiž jen o značné částky za zbůhdarma vyplýtvané palivo dvou vrtulníků, které se plavce vydaly hledat. "Pokud by to bylo nutné, nemohli jsme je rychle použít jinde. Nejraději bych tomu blbci jednu vrazil," ulevuje si kapitán K. Plavce nakonec vytáhla z vody na břeh až za Ústím policie.
Tým kapitána K. je zřejmě k neutahání. Pomáhá na Dyji, pak se v noci přesunuje na druhý konec republiky k Ústí, odkud z okolních vršků navádí vrtulníky, dále se i s postupující záplavovou vlnou stěhuje k Děčínu. A to si ještě cestou všímá míst, kde lidé trpí nejvíce, aby i k nim poslal vrtulníky.
Naposledy se kapitán K. ozývá od Mělníka, kde koordinuje zásobování ostrůvků, na nichž lidé zůstali, aby střežili opuštěný majetek. "Spouštíme na ostrůvky, k nimž není možné zajet člunem, pitnou vodu, dezinfekční prostředky, masové konzervy i nejrůznější polotovary," říká záchranář Pavel Chvalina, který se na čas převtělil do role proviantního náčelníka.
Ještě překontrolovat správné rozmístění a uchycení nákladu a vrtulník se může vydat na další zásobovací štaci. Proviantem nechal Chvalina helikoptéru napěchovat tak, aby ještě vzlétla. "Už jsme zahlédli podezřelé čluny, které křižují po velké vodě. Ti lidé mají dost dobré důvody střežit svůj majetek," říká náměšťský záchranář.
