Prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Klaus loni na podzim řekl, že česká armáda by měla být primárně určena k obraně vlasti. Zahraniční mise jsou podle něj jen doplňkem. Není podle něj dobře, že u veřejnosti a zřejmě i v armádě samotné převládá pocit, že je budována jako expediční sbor.
Nasvědčuje tomu i argumentace ministra obrany Martina Bartáka. "Vy víte, kde budeme působit a za jaké situace za deset let v misích? Vy víte, jaká bude třeba za patnáct let bezpečnostní situace ve světě?" odpověděl v rozhovoru pro MF DNES na otázku, proč jsou nové transportéry Pandur pro českou armádu tak univerzálně vybavené. - celý rozhovor čtěte zde
Další soustředění na zahraniční mise naznačuje například nákup lehkých transportních letadel CASA a zamýšlený nákup středních transportních strojů Hercules. I když v tomto případě je pravdou, že prvek dopravního letectva není v české vojenské technice novinkou.
Ministerstvo obrany čelí kritice, že se vojenská technika pořizuje bez jasné vize, kolik čeho vojáci skutečně budou potřebovat.
Česká armáda totiž na jednu stranu zachovává základ vševojskových kapacit (například jeden tankový prapor), na udržování skutečné vševojskové armády strukturované podobně jako třeba ta polská by ale bylo třeba více peněz.
V případném vojenském konfliktu, který by ohrožoval české území - jakkoliv je nepravděpodobný - by armáda spoléhala na pomoc jednotek ostatních zemí NATO, jehož základním principem ještě z dob studené války je kolektivní obrana. Aliance na oplátku od Česka očekává spolupráci například v operacích v Afghánistánu.
