Na železničním překladišti v Hlubočkách na Olomoucku se dva lůžkové vagóny v dlouhém vlaku naloženém armádními vozidly pomalu plní.
Vojáci se „zabydlují“ po třech i po čtyřech v malých kupé, kam se navíc musí každému vejít zásoby minimálně na tři dny cesty a veškeré vybavení na půlroční misi v Pobaltí.
„Čeká nás těžký přesun. Čeká nás něco nového, těšíme se, až budeme na místě,“ řekl ve čtvrtek velitel jednotky Michal Bogdan.
Se svými muži z minometné čety převážně z 71. mechanizovaného praporu z Hranic posílí vícenárodní jednotky NATO v Pobaltí. V sestavě kanadského úkolového uskupení eFP (Enhanced Forward presence) bude působit v Lotyšsku celkem 55 českých vojáků.
Předsunuté jednotky NATO Na rozmístění čtyř vícenárodních praporůse dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení vůči Rusku v reakci na anexi Krymu. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky. V každé ze zemí je rozmístěno asi 1 000 vojáků, kteří se střídají. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA. |
Ty čeká přesun dlouhý přes tisíc kilometrů. Až na lotyšské hranice poputují po železnici, zbývajících asi 450 kilometrů pak musí urazit po vlastní ose. Působit budou ze základny v Adazi, zhruba 45 kilometrů severovýchodně od hlavního města Rigy.
„Čeká je především nepřetržitý výcvik v mezinárodním prostředí,“ konstatoval velitel 71. mechanizovaného praporu z Hranic Petr Blecha.
Se svými vojáky se přijel na nádraží těsně před odjezdem vlaku ještě rozloučit a předat jim prapor jednotky.
„Nejedete do Afghánistánu, Iráku ani Mali, nejedete do bojové mise, ale do země, která je stejně jako my členem Aliance,“ řekl jim.
Rozloučit se přijeli také rodinní příslušníci některých vojáků. „Pro mě je to možná těžší, než dřív. Holky už teď chápou, že jedu na dlouho pryč,“ posteskl si jeden z vojáků, kterého vyprovázely dvě malé dcerky a manželka.
Velení plánuje ještě další dvě rotace. Vždy po šestí měsících jednotku vystřídají čerstvé síly.
